Mechanika zemin - Vypracované otázky

a) směrné norm. charakt. zákl. půdy, které mají celostátní platnost. b) místní norm. char. (mají 

přednost před směrnými!). 

               Hloubka založení - Z hlediska promrzání se stanoví nejmenší hloubka takto: 
1) U definitivních staveb volíme základovou spáru pod zámrznou hloubkou (min 0,8 m pod 
upraveným terénem). 2) Pro jemnozrnné z. F7 a F8 hloubka 1,6 m pod upraveným terénem. 
Zeminy objemově nestálé – velké smrštitelnost, bobtnavost. 3) U základů chráněných proti 
promrzání a provizorní může byt min 0,4. Sedání počítáme do hloubky tzv. deformační zóny.  
Ve větší hloubce je napětí a deformace zanedbatelné. Hloubka deformačních zón se musí určit  
před sedáním. Nutné určit už před vlastním výpočtem sedání.  

               Kontaktní napětí - Na rozdělení napětí v podloží má vliv rozdělení napětí v zákl. 
spáře. Podstatný vliv na rozdělení a velikost kontaktního napětí má tuhost základu a vlastnosti 
zeminy v podloží. Další vlivy jsou tvar a velikost základové konstrukce, velikost a způsob 
zatížení, hloubka založení, hloubka zatížení a hloubka HPV. 

               Excentrické zatížení - Dosazujeme pro výpočet únosnosti Rd; rozměry efektivní 
plochy bef, lef. Tyto efektivní rozměry uvažujeme při výpočtu součinitelů tvaru základu (sc, sd, sb) 

a součinitelů hloubky založení (d

c, dd, db). bef = b – 2.e, excentricita zatížení - e = Mdb / Vde.

               Únosnost základové půdy (stabilita plošných základů): 

I. MS – mezní stav únosnosti - pokládá se za něj stav při namáhání, jež v zákl. půdě vyvolá 

vznik souvislých smyk. ploch, na nichž je pevnost ve smyku právě vyčerpána, anebo dojde 
k porušení přechodem velkých oblastí zákl. půdy 
do plast. stavu. 

- plastické oblasti – při jejich vznikudojde 

ke zhroucení kce, nepřípustnému zaboření, naklo-
nění a vytlačení zem. nad původní terén. 

Mezní únosnost - Rm -propojení plas-

tických oblastí, vznik smyk. ploch (vyčerpá-na 
smyk. pevn. zemin) – zemina vytlačena, základ 
se zaboří nebo nakloní.