Mechanika zemin - Vypracované otázky

- dosaženého přitížení základové půdy – celkové - vyvolané celk. přitížením zákl. půdy stavbou 
po jejím dokončení (naplněné silo). 

- dílčí - odpovídá dílčí vel. přitížení významného pro stavbu (prázdné silo). 

Konečné celk. sednutí – s = s

i + sc + ss ; si = sedání počáteční (část sedání, kdy se nemě-

ní objem), s

c = sedání konsolidační (primární – končí vymizením pór. tlaku),  

ss = sedání sekundářní.

Výpočet sedání pro stejnorodou (homogenní) zeminu -Když je pod základem do hl. 

dvojnásobku až trojnásobku šířky základu stejnorodá zemina o stejných mech. vlastnostech,  
použijeme rovnici, kde def. vlast. zeminy vyjadřuje modul def. E

def : 

- s = (σol · b · α · (1 – ν

2) · m

r) / Edef ;   σol – přitížení v zákl. spáře, ν – Poissonovo číslo, Edef – 

modul přetvárnosti (def.), m

r – opravné součinitele působení základové půdy, α – součinitel 

závisející na tvaru a tuhosti základu;   součinitele pro výpočet: α

1 – dokonale tuhého základu, 

α

2 – sednutí středu poddajného základu, α3 – průměrného sednutí pod rohem základu. 

- deformační zóna zz – sedání počítáme do hloubky tzv. deformační zóny, to znamená do 

hloubky, do které se významně projevují deformace zákl. půdy. 

 Výpočet sedání s uvažováním strukturní pevnosti - Nejvíce se blíží sedání 

skutečnému. Určujeme pomocí sumace sedání jednotlivých vrstev.   

- 

      –          

 ; s – sednutí uvažovaného bodu, σzi – svislá složka napětí pod 

uvažovaným bodem od přitížení stavbou σ

ol ve středu i-té vrstvy, mi – opravný součinitel 

přitížení, který se pro i-tou vrstvu stanoví v závislosti na druhu základové půdy, σ

ori – původní 

geostatické napětí ve středu i-té vrstvy, E

oedi – výpočt. endometrický modul i-té vrstvy základové 

půdy, h

i‘ - mocnost i-té vrstvy. 
      -    strukturní pevnost – NEpředpokládá se lineárně pružné chování zákl. půdy, ale