M01 - Technologie betonu a stavební keramika

Technologie betonu 

- 9 (64) - 

2 

Technologie betonu 

Beton je silikátový vícekompozitní materiál, kde matrice je tvořena zatvrdlým 
cementovým kamenem a jako kostra – výplň slouží různé frakce (rozpětí veli-
kosti minimálního a maximálního zrna) kameniva. Pro výrobu betonu je nutné 
používat minimálně dvou frakcí kameniva, v praxi se nejčastěji používá 3 až 4 
frakcí. Beton lze z hlediska jeho stavu a struktury možné dělit na čerstvý a za-
tvrdlý beton. Za čerstvý beton lze považovat stav, kdy jednotlivé složky betonu 
– minimálně dvě frakce kameniva (drobné frakce 0 – 4 mm a hrubé kamenivo 
frakce 4 až 22 mm), cement (různé typy a pevnostní třídy), záměsová voda, a 
případně  příměsi a přísady do betonu jsou smíchány v mísícím jádru a po 
transportu uloženy do výrobní formy (výroba prefabrikátů) nebo bednění (mo-
nolitická staveništní výroba). Po následném zhutnění a proběhnutí hydratačních 
procesů se struktura betonu mění v zatvrdlý stav a vzniká pevný kompaktní 
materiál  beton (někdy se používá i výraz zatvrdlý beton.). Základní požadavky 
na jeho složení, vlastnosti a kvalitu jsou v současné době definovány v 
evropské normě  ČSN EN 206-1, která platí pro všechny členské země EU. 

2.1 

Složky betonu 

Základními složkami pro výrobu betonu jsou kamenivo, cement a voda. Do-
plňkovými složkami jsou přísady a příměsi do betonu. Vyztužený, armovaný  
beton dále obsahuje betonářskou ocel (železobeton), předpínací ocel (přepjatý 
beton) nebo rozptýlenou výztuž (vlákna nebo drátky). 

2.1.1  Kamenivo 

Kamenivo zaujímá ve struktuře  hutného betonu 75 až 80 % objemu  a jeho 
hlavní funkcí je vytvoření pevné kostry v betonu s minimální mezerovitostí. 
Proto obsahuje různě veliká zrna, která jsou součástí tzv. frakcí kameniva, kte-
rá jsou smíchána  ve vhodném poměru tak, aby výsledná směs měla minimální 
mezerovitost. Kameniva pro výrobu betonu lze dělit na  přírodní nebo umělá. 
V betonářské praxi se v drtivé míře pro výrobu hutných betonů používají pří-
rodní kameniva, která se vzhledem ke svému původu dělí na drcená a těžená. 
Jedná se o  zrnitou látku o velikosti zrna od 0 do 32,5 mm, prakticky se použí-
vá max. zrno do 22 mm. Kamenivo rozdělujeme podle původu (petrografie), 
velikosti největšího zrna v množině zrn, způsobu jeho těžby a úpravy na  těže-
né ( je bagrováno buď z vody nebo ze stěny) a  drcené (vzniká odstřelem masy 
ze stěny v lomu a následným vícestupňovým drcením) a podle pórovitosti.. 
Těžené kamenivo vzniklo přirozeným rozpadem hornin, zrna mají většinou 
tvar blízký kouli a jsou  hladká a zaoblena transportem zvětralé horniny větši-
nou ve vodě. Drcené kamenivo má tvar většinou protáhlejší, méně vhodný pro 
výrobu betonu, ale jejich povrch je drsnější s větší adhezí cementového tmele a 
tudíž se hodí pro výrobu betonu o vyšších pevnostech  
Podle velikosti zrn a jejich skladby rozdělujeme: 
•  hrubé kamenivo s velikostí zrn 4-32,5 mm (štěrk, drť). 
•  drobné kamenivo s velikostí zrn do 4 mm (písek),