M01 - Technologie betonu a stavební keramika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Technologie betonu a stavební keramika
- 12 (64) -
větší měrný povrch, tím rychleji a úplněji hydratuje, ale jeho výroba je energe-
ticky náročnější. Cementový kámen má však větší smrštění a pro smáčení zrn
cementu je třeba větší množství vody. Při výrobě betonu pro požadovanou
zpracovatelnost potřebuje větší množství vody a betony vyrobené z těchto
betonu jsou více náchylné pro vznik smršťovacích trhlin vlivem nadměrných
objemových změn, je podstatně rychlejší a vyšší nárůst vývoje hydratačních
tepel Cementy jsou vhodné pro výrobu vysokopevnostních betonů ( pevnosti
70 MPa a vyšší).
Hydratační teplo je tepelným projevem hydratace cementu, závisí na obsahu
jednotlivých slinkových minerálů a tím na druhu cementu. V průběhu hydrata-
ce se vyvíjí teplo rozdílnou intenzitou. Portlandské cementy uvolní při hydrata-
ci teplo takto: 8 hod. -35 až 100, za 24 hod. -130 až 280, za 28 dní 330 až 550
kJ.kg -1.
2.1.4 Přísady do betonu
Přísady jsou chemické sloučeniny, které se přidávají během míchání do betonu
v množství do 5% z hmotnosti cementu za účelem modifikace vlastností čers-
tvého nebo ztvrdlého betonu. Přísady se rozdělují podle vlastností, které cha-
rakterizují jejich hlavní funkci. Moderní technologie betonu se orientuje na
využívání těchto přísad a často se hovoří o "chemizaci technologie betonu".
Požadované vlastnosti přísad do betonu jsou deklarovány v evropské normě
EN 934-2 Přísady do betonu, malty a injektážní malty. Část 2. Přísady do beto-
nu - definice, specifikace a kriteria shody. Tato norma uvádí následující typy
přísad:
• plastifikační (redukující vodu),
• superplastifikační (velmi redukující vodu), vhodněji nazývané ztekucující,
• stabilizační (zadržující vodu),
• provzdušňující,
• urychlující tuhnutí cementu,
• urychlující tvrdnutí cementu,
• zpomalující tuhnutí cementu,
• hydrofobizační (odpuzující vodu).
Přísady podle fyzikálně-chemického působení na částice cementu lze rozdělit
do dvou skupin:
• látky ovlivňující kinetiku hydratace cementu cestou změny rozpouštění
slinkových minerálů, s kterými nevstupují do chemické reakce nebo cestou
reakce se slinkovými minerály a vytváření málo disociovaných sloučenin,
(Ratinov ještě uvádí možnost přidávání zárodků krystalizace - nukleí),
• povrchově aktivní látky, které se absorbují na povrchu zrn cementu nebo