M02 - Stavební zkušebnictví

řit závislost stavu napjatosti na deformaci sledovaného materiálu. U betonu, 
zejména pak u asfaltobetonu, který je heterogenním a pružno–vazko–
plastickým materiálem, je situace složitější. Jeho vlastnosti závisí nejen na slo-
žení (pojivo, voda, vzduch, kamenivo, přísada, příměs), ale i na časově pro-
měnlivých činitelích (teplota, vlhkost; nárůst krystalizačních vazeb stářím, do-
tvarování – smršťování, relaxace, chemická degradace aj.). Tyto činitelé ovliv-
ňují zákonitosti šíření akustických vln v betonových prvcích a to zcela jinak, 
než u kovových dílců. Při používání a vyhodnocování těchto metod na betono-
vých prvcích, dílcích a stavebních konstrukcích, a to i zjednodušeně podle pří-
slušných ČSN, musíme k tomu nutně přihlížet. 

(OHNWURDNXVWLFNpQHGHVWUXNWLYQtPHWRG\ 

=NXãHEQLFWYtDWHFKQRORJLHStavební zkušebnictví 

Poznámka 

Pro správné použití metod především z hlediska interpretace výsledků  měření 
se předpokládají základní znalosti z oblasti teorie vlnění, vzniku vlny a vlnění, 
fázových rychlosti šíření vlnění, šíření vlnění z hlediska rozměrnosti prostředí, 
útlumu vlnění, odrazu vlnění, lomu vlnění, ohybu vlnění a interference vlnění. 
Tyto jsou podrobně uvedeny např. v [1], [2], [22]  nebo učebnicích fyziky.  

5.3  Ultrazvukové metody (UZ) 

Pro stanovení vlastností materiálů nebo při lokalizaci vad u technických prvků 
(defektoskopii) se v  praxi používá několik druhů UZ metod. Jednak se může 
používat spojité vysílání vlnění (např. ve strojírenství pro kontinuální kontrolu 
tloušťky plechů nebo vad materiálu), jednak, a to častěji,  vysílání impulzové 
(krátké svazečky mechanického tlumeného kmitání vznikající v budiči účin-
kem pravidelně se opakujících elektrických impulzů). Přitom se při zkoušení 
materiálů mohou používat dvě UZ sondy; jedna jako budič mechanických im-
pulzů, druhá jako snímač, která mění přicházející příp. dopadající mechanické 
vlnění na jeho elektrický obraz. Lze rovněž použít pouze jednu sondu (většinou 
piezoelektrickou), která se přikládá na povrch zkoušeného prvku. Ta zprvu 
funguje jako budič, tj. vyšle do materiálu mechanický impulz, ihned se přepne 
na snímání, tj. pracuje jako snímač, který po příchodu odražené vlny od protěj-
šího povrchu vzorku nebo jiné překážky ji přemění na elektrický tvar a zobrazí 
jako tzv. „echo“ na obrazovce defektoskopu. Takto pracují strojírenské UZ 
defektoskopy pro odhalování vad výkovků, svárů a p.. Používají se piezoelek-
trické sondy o vysokých jmenovitých frekvencích, obvykle od 1 do 6 MHz a  
metoda se nazývá impulzová odrazová (Echolot). Nehodí se pro materiály 
s velkým útlumem a pro časté heterogenní hmoty, jako je např.beton, i když by 
byla ve stavebnictví velmi potřebná pro kontrolu konstrukcí přístupných 
z jednoho povrchu. Proto se ve stavebnictví pro zkoušení betonu používají 
pouze přístroje o dvou sondách.