M02 - Stavební zkušebnictví
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
• (I) aktivní metoda akustické emise (AE) – je založena na tom, že v prostředí
zatěžovaného prvku vznikají mikroporuchy (lomy krystalů, odlomy vnitř-
ních vrstev, apod.), které vyvolávají mechanické impulzy dilatačních vln.
Ty se šíří ve zkoušeném prvku jako UZ signály, jsou snímány piezoelektric-
kými snímači a zaznamenávány např. na magnetická media. Vyhodnocením
lze určit polohu vznikajících trhlin a během zatěžování sledovat i jejich po-
stupné šíření. Mimo tyto pružné impulzy vznikají bohužel i nevhodné akus-
tické „šumy“, a to jednak posouváním vnitřních částic hmoty podél již
vzniklých trhlinek, jednak vlivem šíření rozruchů z venkovního prostředí
(např. při zatěžování). Tyto parazitní šumy způsobují potíže při vyhodnoco-
vání výsledků a musí se při analýze vyloučit (odfiltrovat). Přednosti metody
AE jsou např. v tom, že její pomocí lze stanovit (jako jediné z NDT) dosa-
vadní historii zatížení. Jedná se o tzv. Kaiserův efekt, který spočívá v tom,
že pokud namáhání materiálu nedosáhne vyšší hodnoty, než které bylo do-
saženo od zatížení v minulosti, nedochází k novému rozvoji vnitřních mik-
rodefektů a nejsou tudíž registrovány nové rozruchy. Lze odhadnout rezervu
únosnosti prvku před jeho destrukcí z průběhu intenzity rozvoje vnitřních
trhlin.
• (S) rezonančnímetoda (ČSN 73 1372). Je založena na tom, že prvek pravi-
delného tvaru a menšího rozměru (hranol, válec, deska aj.) se pomocí elek-
tromechanického budiče a tónového generátoru umožňujícího vyvodit spoji-
té harmonické kmitáním o frekvenci od 30 Hz někdy až do 30 kHz uvádí do
rezonančního kmitočtu. Relativní amplituda vzniklého stojatého vlnění je
většinou snímána piezoelektrickým snímačem a zaznamenávána např. na
obrazovce osciloskopu. Měněním budící frekvence se najde největší ampli-
tuda, tj. ta, která vznikla v případě rezonance vzorku. Měřenými veličinami
jsou rezonanční frekvence podélného, příčného (ohybového) a kroutivého
kmitání stanovené při preferenci typů kmitání, které jsou dané podepřením
vzorku a polohami budiče a snímače. Dále lze stanovit útlum kmitání z šířky
příslušné rezonanční křivky.
• (S) vibrační metoda příčného kmitání velkých prvků – jedná se o analogii
rezonanční metody v příčném (ohybovém) vlnění, ale s velmi nízkými budí-
cími kmitočty (frekvence od několika Hz), zato však s větším budícím vý-
konem. Budičem bývá těžší pomaluběžný vibrátor s usměrněnou vibrací.