M03 - Radiační defektoskopie

3.3  Kombinované radiometrické soupravy 

V dnešní době se stále častěji dostává do popředí požadavek současného měře-
ní objemové hmotnosti a vlhkosti stavebních materiálů, aby se při jednom mě-
ření získalo více údajů o vlastnostech materiálu. (Kromě objemové hmotnosti a 
vlhkosti se dá určit i suchá objemová hmotnost, procento vlhkosti a míra zhut-
nění materiálu). Konstrukčně jsou kombinované radiometrické soupravy řešeny 
obdobně jako radiometrické soupravy povrchové a hloubkové. Obsahují zvlášť 
zdroj rychlých neutronů ( nejčastěji Am + Be ) a zářič gama ( nejčastěji Cs 
137). Detektor může být opět bud jeden (scintilační), kterým je možno rozlišit 
údaje od zpomalených neutronů a od záření gama, anebo dva – zvlášť pro kaž-
dý druh záření. 

3.4  Kalibrace radiometrických souprav 

Přesnost vyhodnocování radiometrického měření je ve velké míře závislá na 
sestavení kalibrační křivky. Kalibrační křivka vyjadřuje graficky závislost mezi 
četností impulsů udávanou detekční jednotkou a objemovou hmotností nebo 
vlhkostí materiálu . Obecně platí, že při rostoucí objemové hmotnosti materiálu 

Obr. 3.6 Schéma radiometrické sou-
pravy (w) povrchové  (1 – neutronový 
zářič, 2 – detektor pomalých neutro-
nů, 3 – výstup k vyhodnocovací jed-
notce, 4 – předzesilovač, 5 –přepravní 
kryt neutronového zářiče) 

Obr. 3.7 Kombinovaná radiometrická 
souprava hloubková (1 – gamazářič, 
2 – detektor záření gama, 3 – stínění 
mezi zářičem a detektorem, 4 – ne-
utronový zářič, 5 – detektor pomalých 
neutronů, 6 - výstup k vyhodnocovací 
jednotce, 7 – předzesilovač, 8 - pře-
pravní kryt gamazářiče, 9 - přepravní 
kryt neutronového zářiče) 

- 

 (48) - 

- 27 (48) - 

klesá četnost impulsů (zmenšuje se počet zaznamenaných fotonů záření gama a 
při rostoucí objemové vlhkosti roste i četnost impulsů (zvětšuje se počet  za-
znamenaných pomalých neutronů. Metoda a zkušební postup, při získávání 
hodnot pro kalibrační křivku musí být stejné, jak tomu bude při určování obje-
mové hmotnosti, popř. objemové vlhkosti v praxi. Objemová hmotnost popř. 
objemová vlhkost materiálů používaných pro konstrukci kalibrační křivky se 
musí měnit v rozsahu, který přesahuje hodnoty objemové hmotnosti, popř.  
objemové vlhkosti zkoušených materiálů. Materiály používané pro kalibraci 
musí mít objemovou hmotnost, popř. objemovou vlhkost rovnoměrnou v celém 
objemu. K vytvoření kalibračního vztahu je třeba měření na nejméně sedmi 
vzorcích nezávislých, rozdílných, ale o známých objemových hmotnostech, 
popř.objemových vlhkostech. 
Jednotlivé body kalibrační křivky lze získat v nádobách se zeminami, betono-
vou směsí nebo jiným sypkým materiálem, který se v průběhu kalibrace zhut-
ňuje. Jiný způsob  kalibrace pro objemovou hmotnost je zhotovení  bloků buď 
z přirozeného homogenního materiálu o známé objemové hmotnosti a vlhkosti 
( žula, vápenec, pískovec), nebo pro objemovou vlhkost na blocích složených 
z vrstev materiálu s vysokým obsahem vodíku, prokládaných vrstvami hliníku. 
Používání bloků je výhodné, protože jsou trvalé a po vhodné povrchové úpravě 
tvoří stabilní reference objemové hmotnosti nebo objemové vlhkosti.