M03 - Radiační defektoskopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Kontrolní otázky: 
1. 
Jaké zářiče se používají při radiometrickém měření objemové hmotnosti 
a vlhkosti? 
2.
Jaký je rozdíl v průběhu kalibračních křivek při měření objemové hmot-
nosti a  objemové vlhkosti – co je příčinou? 
3.
Jaký je rozdíl mezi širokým a úzkým svazkem záření?
4.
Jaká je přesnost radiometrického měření objemové hmotnosti a kolik 
impulzů je nutno pro dosažení této přesnosti načítat? 
5.
Co jsou kombinované radiometrické soupravy?
Obr. 3.9 Kalibrační křivka pro 
měření objemové hmotnosti (
ρ -
objemová hmotnost, n – naměřená 
četnost impulzů) 
Obr. 3.10  Kalibrační křivka pro měře-
ní objemové vlhkosti (w – objemová 
vlhkost, n - naměřená četnost impulzů) 
5DGLRPHWULFNp]MLãĢRYiQtREMHPRYpKPRWQRVWLDYOKNRVWL
Zkušebnictví a technologie – Radiační defektoskopie
4
Radiografie ve stavebnictví
Radiografie se ve stavebnictví používá všude tam, kde je nutno stanovit vnitřní 
strukturu konstrukcí a materiálu bez porušení. U železobetonových konstrukcí 
se jedná především o stanovení průběhu a množství ocelové výztuže ve vybra-
ných průřezech konstrukce, u konstrukcí z předpjatého betonu o stanovení prů-
běhu, množství a kvality zainjektování předpínací výztuže.  Radiografie rovněž 
umožňuje zjišťovat makrostrukturální defekty a vady konstrukcí. 
4.1 Zdroje záření v radiografii
Radiografie se podle druhu a zdroje používaného záření nejčastěji dělí na rent-
genografii a gamagrafii. K rentgenografii můžeme přiřadit i zdroje záření vy-
sokých energií. 
4.1.1  Rentgenografie Zdrojem rentgenového záření 
jsou rentgenky. V nich nastává 
transformace kinetické energie 
elektronů, emitovaných kato-
dou rentgenky, po dopadu na 
anodu na  teplo a energii elek-
tromagnetického záření. Emito-
vané elektrony jsou urychlová-
ny vysokým elektrickým po-
tenciálem mezi katodou a ano-
dou rentgenky. Aby nebyly 
elektrony ve své dráze směrem 
k anodě bržděny, jsou obě elek-
trody uloženy ve skleněné va-
kuové baňce (obr. 4.1). 
Katoda rentgenky -
má jednu nebo dvě spirály, přesně umístěné v ocelové
fokusační misce. Spirály bývají zhotoveny z wolframového drátu vysoké čisto-
ty. Katodová spirála je žhavena, což vyvolává emisi termoelektronů do jejího 
okolí, kde je jimi vytvořen elektronový oblak. Elektronový oblak má záporný 
náboj, který brzdí další emisi elektronů z vlákna, nejsou-li z prostoru fokusační 
misky intenzívně odčerpávány anodou.  
Proud na rentgence, vyjadřovaný miliampéry, lze do značné míry  regulovat 
změnou žhavícího proudu vlákna, nikoli napětím. Zvýšením anodového napětí 
lze odčerpat větší část elektronů z prostoru  fokusační misky, tímto způsobem 
velmi stoupá i proud rentgenky. 
Anoda rentgenky
