M03 - Radiační defektoskopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Kontrolní otázky:
1.
Jaké zářiče se používají při radiometrickém měření objemové hmotnosti
a vlhkosti?
2.
Jaký je rozdíl v průběhu kalibračních křivek při měření objemové hmot-
nosti a objemové vlhkosti – co je příčinou?
3.
Jaký je rozdíl mezi širokým a úzkým svazkem záření?
4.
Jaká je přesnost radiometrického měření objemové hmotnosti a kolik
impulzů je nutno pro dosažení této přesnosti načítat?
5.
Co jsou kombinované radiometrické soupravy?
Obr. 3.9 Kalibrační křivka pro
měření objemové hmotnosti (
ρ -
objemová hmotnost, n – naměřená
četnost impulzů)
Obr. 3.10 Kalibrační křivka pro měře-
ní objemové vlhkosti (w – objemová
vlhkost, n - naměřená četnost impulzů)
5DGLRPHWULFNp]MLãĢRYiQtREMHPRYpKPRWQRVWLDYOKNRVWL
Zkušebnictví a technologie – Radiační defektoskopie
4
Radiografie ve stavebnictví
Radiografie se ve stavebnictví používá všude tam, kde je nutno stanovit vnitřní
strukturu konstrukcí a materiálu bez porušení. U železobetonových konstrukcí
se jedná především o stanovení průběhu a množství ocelové výztuže ve vybra-
ných průřezech konstrukce, u konstrukcí z předpjatého betonu o stanovení prů-
běhu, množství a kvality zainjektování předpínací výztuže. Radiografie rovněž
umožňuje zjišťovat makrostrukturální defekty a vady konstrukcí.
4.1 Zdroje záření v radiografii
Radiografie se podle druhu a zdroje používaného záření nejčastěji dělí na rent-
genografii a gamagrafii. K rentgenografii můžeme přiřadit i zdroje záření vy-
sokých energií.
4.1.1 Rentgenografie Zdrojem rentgenového záření
jsou rentgenky. V nich nastává
transformace kinetické energie
elektronů, emitovaných kato-
dou rentgenky, po dopadu na
anodu na teplo a energii elek-
tromagnetického záření. Emito-
vané elektrony jsou urychlová-
ny vysokým elektrickým po-
tenciálem mezi katodou a ano-
dou rentgenky. Aby nebyly
elektrony ve své dráze směrem
k anodě bržděny, jsou obě elek-
trody uloženy ve skleněné va-
kuové baňce (obr. 4.1).
Katoda rentgenky -
má jednu nebo dvě spirály, přesně umístěné v ocelové
fokusační misce. Spirály bývají zhotoveny z wolframového drátu vysoké čisto-
ty. Katodová spirála je žhavena, což vyvolává emisi termoelektronů do jejího
okolí, kde je jimi vytvořen elektronový oblak. Elektronový oblak má záporný
náboj, který brzdí další emisi elektronů z vlákna, nejsou-li z prostoru fokusační
misky intenzívně odčerpávány anodou.
Proud na rentgence, vyjadřovaný miliampéry, lze do značné míry regulovat
změnou žhavícího proudu vlákna, nikoli napětím. Zvýšením anodového napětí
lze odčerpat větší část elektronů z prostoru fokusační misky, tímto způsobem
velmi stoupá i proud rentgenky.
Anoda rentgenky