M03 - Radiační defektoskopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
± 25 %, obvykle je však lepší než ± 10 %.
2.5.6 Termoluminiscenční dozimetry
Termoluminiscenční dozimetry využívají vlastností některých krystalů (LiF,
CaF2, MgF2/Mn), schopných ukládat určitou část z absorbované energie ioni-
zujícího záření do jejich krystalové mříže, z níž je při zahřátí krystalu vyzářena
jako luminiscenční světlo. Množství tohoto světla se měří pomocí fotonásobičů
a je úměrné obdržené dávce ionizujícího záření.
Pro osobní dozimetrii se nejčastěji používají termoluminiscenční prstové dozi-
metry. Mají tvar prstýnku z plastu, do jehož prohlubně se umísťuje alumino-
fosfátové sklo s termoluminiscenčními vlastnostmi tvaru disku o průměru 8
mm a tloušťce 1 mm. Detektor je závislý na energii záření a proto je pro ener-
getickou kompenzaci kryt olověnými filtry o tloušťce 0,3 mm. Dozimetr regis-
truje dávky záření gama v rozsahu 0,1 mGy až 15 Gy pro energii 60 keV až 3
MeV.
K vyhodnocování se používá poloautomatických termoluminiscenčních zaříze-
ní, která pracují obvykle při teplotě 330 oC v dusíkové atmosféře. Při optimál-
ním čase ohřevu se vysvítí kolem 60 % celkové akumulované emise, jejíž veli-
kost je automaticky digitálně vyhodnocována. Velikost dávky záření gama je
určena s chybou menší než
± 15 %.
Kontrolní otázky:
1.
V čem je rozdíl mezi látkovým a elektromagnetickým zářením?
2.
Při jakých jevech dochází k ionizaci plynu?
3.
K čemu dochází při radiačním záchytu neutronů?
4.
Co je poločas přeměny T1/2 ?
5.
Co je náplní Geiger-Müllerových počítačů a k čemu se používají?
-
(48) -
3
Radiometrické zjišťování objemové hmot-
nosti a vlhkosti
Radiometrie se používá všude tam, kde měření objemové hmotnosti a vlhkostiklasickými metodami (měřením objemu a vážením) jsou pomalá nebo technic-
ky vůbec nerealizovatelná. Radiometrické měření umožňuje stanovit okamži-
tou hodnotu objemové hmotnosti a vlhkosti stavebních materiálů bez jeho po-
rušení [2.8]. Používá se proto při kontinuálním měření objemové hmotnosti a
vlhkosti sypkých materiálů (např. kameniva do automatických betonáren) a
dále při určování hutnosti čerstvých betonových směsí, aby byla garantována
požadovaná objemová hmotnost betonu po jeho zatuhnutí (např. při výstavbě
stínících konstrukcí jaderných elektráren a urychlovačů) [2.1]. Široké uplatnění
mají radiometrické metody i v inženýrské geologii .
3.1 Radiometrické zjišťování objemové hmotnosti