M03 - Radiační defektoskopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
2.5.1 Ionizační komory
Nejstarší a dosud běžně používané metody registrace záření jsou založeny na
ionizujících účincích záření v plynech. Plyny nemají za obvyklých podmínek
volné elektrické náboje a nevedou elektrický proud. Aby u nich ionizace mohla
vzniknout, musí být obalovému elektronu dodána energie, kterou se tento vyra-
zí z atomu nebo molekuly. Tím vzniknou dva ionty obráceného znaménka,
označené jako iontový pár (kap.2.1.3.1.1 – 2.1.3.1.2) Potřebná energie je zís-
kávána z dopadajícího záření, které může být jak fotonové tak i látkové.
Z konstrukčního hlediska jsou ionizační komory v podstatě plynové (vzducho-
vé) kondenzátory, které jsou vystaveny ionizačním účinkům záření a pracují v
oblasti nasyceného proudu. Působením ionizujícího záření zde vzniká ionizační
proud, kterým se komůrka vybíjí a velikost ionizačního proudu se vhodným
způsobem měří.
2.5.2 Geiger-Műllerovy počítače
Geiger-Műllerovy (G–M) počítače pracují v Geigerově oblasti (400 - 1400 V),
která je charakterizována tím, že všechny impulsy v G-M počítači vzniklé jsou
stejně velké, nezávislé na energii dopadající částice, která je vyvolala. Velikost
9]QLNDYODVWQRVWLLRQL]XMtFtKR]iĜHQt
Zkušebnictví a technologie – Radiační defektoskopie
impulsů může dosahovat stovek i tisíců voltů (podle pracovního napětí), za-
tímco proud z ionizační komory je řádu stovek mikroampérů .
Vlastní G-M počítač tvoří skleněná trubice, ve které je kovová válcová katoda
a anoda, zhotovená z wolframového nebo platinového drátu, která prochází
osou trubice.
Iontové páry, vzniklé v plynové náplni trubice dopadem částice ionizujícího
záření, jsou prudce přitahovány k příslušným elektrodám a při svém pohybu
ionizují další molekuly plynové náplně takže dochází k lavinovité ionizaci.
Napěťový impuls, který vznikne lavinovitým výbojem v trubici má jistou dobu
trvání. Trubice nemůže normálně pracovat dokud lavinovitý výboj neskončí.
Protože je nutno trvání impulsu, t.j. uzavírací dobu (mrtvý čas) co nejvíce zkrá-
tit, je třeba přerušit výboj co nejrychleji. To lze provést buď mimo trubici sa-
mou, vhodnou úpravou elektronického zařízení, které počítač doplňuje, nebo
vhodnou volbou plynové náplně trubice. Takovou „samozhášecí“ trubici do-
staneme, přidáme-li k základní náplni, kterou tvoří inertní plyny (argon) o tlaku
13,3 MPa, organické (alkoholové) nebo halogenové páry. Uzavírací doba běž-
ných počítačů má hodnotu 100 až 200