M03 - Radiační defektoskopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Obr. 4.9 Snímkování trámu do šířky 250 mm –
zářič je umístěn na povrchu konstrukce(1- oh-
nisko zářiče I.,(II.), 2 – radiografický film
I.,(II.), 3 – olověná fixační značka)
-
40 (48) -
- 41 (48) -
Smyková výztuž u podpory se zjišťuje bočním prozářením trámu při ohniskové
vzdálenosti alespoň 800mm. Při kontrole smykové výztuže se stereoskopická
metoda nepoužívá, protože profil výztuže je již znám ze snímkování střední
části trámu.
b) Desková konstrukce
U železobetonových stropních desek o tloušťce 100 až 200 mm postupujeme
tak, že podlahu na desce odstraníme alespoň v obdélníku 800 x 600 mm. Na
tuto plochu, označenou olověnými značkami rozmístíme čtyři radiografické
filmy v kazetách. Pod deskou umístíme ohnisko zářiče tak, aby bylo ve vzdá-
lenosti 800 mm od filmu. Pro přesné stanovení výztuže v desce používáme
opět stereoskopickou metodu. Po zhotovení základního snímku posuneme zá-
řič alespoň o 200 mm a při ponechaných olověných značkách pořídíme druhý
snímek na vyměněnou čtveřici filmů.
U železobetonových desek tlustých 300 až 350 mm lze výztuž snímkovat při-
ložením radiografických filmů na líc desky, přičemž zářič je umístěn na po-
vrchu konstrukce. Výztuž se kontroluje stereoskopicky tak, že zářič se při
snímkování přesouvá ve 200 mm krocích ve směru kolmém na směr hlavní
výztuže. Pro stanovení rozložení výztuže stačí zpravidla 3 snímky.
Při větších tloušťkách deskových konstrukcí se zářič umisťuje do otvorů vyvr-
taných do líce konstrukce ze stejné strany jak jsou umístěny filmy.
4.3.4 Vyhodnocení radiografických zkoušek Při vyhodnocení radiogramů je nutné přihlížet ke zkreslení, které vyplývá
z centrální projekce při zhotovení snímků prozařováním ze zdroje o velmi ma-
lém rozměru na dvourozměrný filmový materiál. Na základě získaného ploš-
ného záznamu je třeba provést zpětný proces jeho převedení do prostorné před-
stavy. Přitom je nutné vycházet z údajů o technickém provedení snímků a o
známém materiálovém složení prozařovaného předmětu.
Nejčastěji se rozložení výztuže v průřezu zjišťuje graficky vynesením geomet-
rie, při které byl profil snímkován, na papír. U menších průřezů se volí měřítko
1 : 1, u větších průřezů se volí měřítko 1 : 2. Na vyneseném profilu se vyznačí
fixační bod a od něj se začnou na obě strany vynášet stopy výztuže, zjištěné z
radiografických filmů. Vynesené stopy výztuže se pospojují s ohnisky a na
průsečících přísl. spojnic dostáváme polohu a profil kontrol. Výztuže.