M03 - Radiační defektoskopie

 
Přírodní radioaktivní pozadí, které je rozhodující složkou zátěže obyvatelstva, 
se dá ovlivnit jen částečně. Zcela neovlivnitelné je kosmické záření, protože je 
z největší  části produkováno při slunečních erupcích jako vysokoenergetické 
elektromagnetické vlnění a   tok protonů nebo neutronů, nebo je tvořeno těž-
kými nabitými částicemi ze vzdáleného vesmíru. 
Neovlivnitelné je také terestrické záření, které způsobují přírodní radionuklidy 
obsažené v půdě, horninách, vodě a v přízemních vrstvách atmosféry. Největší 
měrou se na něm podílejí přírodní radioaktivní prvky uranové a thoriové pře-
měnové  řady (viz kap. 2.1.2.1) a dále radioaktivní draslík K 40. Tyto prvky 
jsou nebezpečné v tom, že způsobují vnitřní ozáření živých organismů. 
Mezi přírodní  zdroje záření patří též radon a jeho dceřiné produkty. Účinky 
radonu na obyvatelstvo lze však na rozdíl od kosmického záření a záření  te-
restrického ovlivňovat. 

- 4

 (48) - 

Z

GUDYRWQt]DWtåHQtRE\YDWHOVWYD]iĜHQtP 

Zkušebnictví a technologie – Radiační defektoskopie 

5.2   Biologické účinky záření 

Výzkum v oblasti biologických účinků záření není zdaleka ukončen a dosažené 
výsledky nejsou vždy jednoznačné.  Různé změny, vyvolané ionizujícím záře-
ním u člověka, nemají stejný dosah pro jeho zdravotní stav, pracovní schop-
nost, délku života nebo schopnost reprodukce. Tím spíše systém radiační 
ochrany vyžaduje vypracování jednoznačných kritérií, zaměřených na prevenci  
důsledků ozáření. 
Obecně se vztah dávky ionizujícího záření a vyvolaných biologických účinků 
dá charakterizovat ze dvou hledisek: 
a) Nestochastické účinky - 
jsou účinky, k nimž dochází v důsledku smrti části ozářené buněčné populace. 
Závažnost těchto účinků vzrůstá s dávkou od určitého dávkového prahu (pod 
ním se účinek neprojeví) a mají charakteristický klinický obraz. Do této skupi-
ny patří například akutní nemoc z ozáření  nebo radiační zánět kůže. Vzhledem 
k tomu, že tyto účinky jsou charakteristické existencí dávkového prahu, jsou 
někdy označovány jako účinky deterministické. 
b) Stochastické účinky- 
 jsou to účinky vyvolané mutacemi (změnami v genetické informaci buňky) a 
předpokládá se pro ně bezprahový, lineární vztah mezi dávkou a účinkem. Zá-
vislost těchto účinků na dávce má statistický charakter, a proto pro ně bylo 
zavedeno označení účinky stochastické (pravděpodobné, náhodné). Velikost 
dávky záření se proto nemusí projevit u jednotlivce z populace, ale v celé po-
pulaci mění  četnost nárůstu zhoubných novotvarů a dědičné poškození. 
S rostoucím dávkovým ekvivalentem tedy vzrůstá pro jednotlivce pravděpo-
dobnost poškození.  Klinický obraz těchto účinků není typický, neodlišuje se 
od „spontánně“ vzniklých případů.