M03 - Radiační defektoskopie

v určité skupině  

Rozumně dosažitelná  úroveň radiační ochrany se považuje za dostatečně pro-
kázanou, pokud ani za předvídatelných odchylek od běžného provozu  nemůže 
být žádná z uvedených směrných hodnot překročena, a to ani u jedné osoby. 
Základní limity a směrné hodnoty se vztahují na souhrn ozáření ze všech čin-
ností a zdrojů s výjimkou ozáření pacienta při lékařských výkonech a ozáření z 
přirozeného pozadí. Ozáření při lékařských výkonech musí být zdůvodněno 
očekávaným zdravotním prospěchem a ochrana osob prováděna tak, aby ozá-
ření pacienta bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout. Ozáření obyvatelstva 
přírodními zdroji podléhá usměrnění v podmínkách, kdy se lidskou činností 
může měnit, a kdy je možné je omezit vhodnými opatřeními. 
 
Kontrolní otázky: 
1.  Čím je tvořeno přírodní radioaktivní pozadí? 
2.  Jaké jsou biologické účinky záření? 
3.  Jaké jsou základní principy ochrany před ozářením? 
 

Z

GUDYRWQt]DWtåHQtRE\YDWHOVWYD]iĜHQtP 

Zkušebnictví a technologie – Radiační defektoskopie 

6 

Autotest 

1.  Jaké druhy ionizujícího záření znáte? 
2.  K jakým jevům (interakcím) dochází při průchodu záření gama látkou? 
3.  K jakým jevům (interakcím) dochází při průchodu neutronů látkou? 
4.  K čemu dochází při radiačním záchytu neutronů? 
5.  Jaký je rozdíl mezi dávkou D a dávkovým ekvivalentem H? 
6.  Jaký je princip scintilačního detektoru? 
7.  Na jakém principu je založeno radiometrické měření objemové hmotnosti 

(ρ) a jaké zářiče se pro toto měření používají? 

8.  Na jakém principu je založeno radiometrické měření objemové vlhkosti (w) 

a jaké zářiče se pro toto měření používají? 

9.  Co je latentní obraz? 
10. Čím je způsoben zesilující účinek kovových zesilovacích folii? 

7 

Závěr 

Historie objevu a využití ionizujícího záření a jaderné energie přesahuje jen 
nepatrně hranici100 let. Z hlediska vývoje lidské civilizace je to historie krátká, 
neboť jiné vědní obory – např. metalurgie je stará jak lidstvo samo. Avšak i za 
tuto krátkou dobu si tento obor našel četné zastánce a odpůrce. Na využívání 
jaderné energie je odkázána energetika mnoha průmyslově vyspělých zemí a 
zřejmě s poklesem zásob fosilních paliv její význam bude dále stoupat. Ionizu-
jící záření je využíváno v lékařství při diagnostice i terapii a při nedestruktivní 
kontrole materiálu ve strojírenství a stavebnictví.  Pro mnohé „odborníky“ a 
„hnutí“ je však jaderná energie symbolem nebezpečí a zkázy a vynakládají 
nemalé úsilí na její potlačení, omezení a dokonce zakázání. Právě na jadernou 
energii platí výstižné přirovnání, že je „dobrý služebník, ale zlý pán“. Jaderné 
havárie (havárie v Černobylu) se dostávají do povědomí lidí daleko hlouběji, 
nežli ostatní havárie a pohromy, ať již přírodní katastrofy (zemětřesení, zápla-
vy, epidemie aj.) anebo vyplývající z lidské činnosti, jako jsou havárie  do-
pravních prostředků (letadla, vlaky, lodě), poruchy  inženýrských staveb (mos-
ty, přehrady, budovy) a v neposlední řadě i války, které jsou průvodním jevem 
všech etap vývoje lidské společnosti.