M02 - Konstrukce - základní typy konstrukcí, konstrukční řešení

2.2.1.5 

Kopule

Vzájemným vzepřením nosníkových prvků nad centrálním půdorysem lze do-
sáhnout prostorového působení, čímž vzniknou žebrové kopule (Obr. 2.11).

Obr. 2.11 – Žebrové kopule
Použitím  rovných  nosníků  lze  získat  žebrové  jehlany.  Prutové  kopule  (báně)
vznikají, leží-li styčníky prutové soustavy na rotační ploše dvojí křivosti. Ko-
pule se užívají pro zastřešení kruhových a mnohoúhelníkových  půdorysů.  Při
odříznutí okrajů lze toto řešení  aplikovat i pro půdorysy  čtyřúhelníkové  nebo
trojúhelníkové.  Nejznámější  jednovrstvé  prostorové  příhradové  konstrukce
jsou Schwedlerova kopule (Obr. 2.12), kopule Föpplova (Obr. 2.13), Zimmer-
manovy kopule a kopule mřížové (Obr. 2.14).

Obr. 2.12 – Schwedlerova kopule

Obr. 2.13 – Föpplova kopule

Tuhost jednotlivých kopulí lze zvýšit střídavým rozmístěním styčníků na dvou
blízkých rotačních plochách. V roce 1959 byla v ČR postavena unikátní jedno-
vrstvá  kulová  kopule  jako  výstavní  pavilon  Z  v Brně.  (Obr.  2.15).  Mřížovou
soustavu tvoří tři osnovy trubek. Jejich spojení ve styčnících je provedeno pou-
ze jednoduchým mechanickým spojem.

Konstrukce – základní typy konstrukcí, konstrukční řešení staveb, mosty

- 14 (42) -

Obr. 2.14  – Mřížové kopule a), b) lamelová kopule, c), d) sektorová kopule,
e)roštová kopule, f) desková kopule

2.2.1.6 

Skořepiny

Skořepiny jsou tenkostěnné konstrukce vytvořené zakřivenou plochou o jedné
nebo  více  křivostí  schopné  přenášet  zatížení  často  jen  membránovými  silami
do  podpor.  Skořepiny  jsou  podepřené  po  celém  svém  obvodu  přímými  nebo
obloukovými  podporami.  Tloušťka  skořepiny  může  být  malá,  obvykle  se  po-
hybuje od 40 až do 100 mm. Tloušťka může být v celé ploše stejná nebo pro-
měnná. Rozpětí skořepin obvykle do 60m výjimečně i více. Skořepinové kon-
strukce  se  provádějí  nad  různými  půdorysy  v různých  geometrických  tvarech
(Obr. 2.16).