Vypracovane_otazky

a) houževnatý – předchází velká plastická deformace, lomová plocha je matná a sklon k ose je

45 cca

b) křehký – porušení atomových vazeb podél štěpných krystalických rovin -> štěpí se, lom

plocha je lesklá a je rovinná, vzniká z trhliny, která dosáhla kritické délky, rychlost až 2 km/s => fatální
následky, nepředchází plastická deformace, ochrana – vhodný mat, navrhovat detaily kde nevznikají
trhliny

c) smíšený – kombinace, vnější část lomové plochy má houževnatý charakter, vnitřní křehký

Přechodová plocha – nižší teplota křehký lom, vyšší houževnatý, nepříznivě ovlivňuje – složení (vyšší
C), dynamické účinky, tl mat

8
Vliv uhlíku na vlastnosti oceli
- pokud zvětšujeme obsah C tak výsledkem je že ve struktuře oc vzrůstá podíl tvrdých zrn perlitu a
snižuje se podíl měkčích a tvárných zrn perlitu -> vzrůstá pevnost, mez kluzu a tvrdost, zmenšuje se
tažnost a hrubová houževnatost (křehký lom)
- přírůstkem 0,1% C se zvětšuje přechodová teplota o 20 stupňů, zhoršuje se svařitelnost (max C
0,25%)

9
Legování oceli, vliv legujících prvků
- legováním lze změnit vlastnosti oceli dle technických potřeb pro stav kce se užívají pouze uhlíkové
oceli (nelegované) s mezí pevnosti i nízce legované oceli se větší pevností aniž zhoršíme ostatní
vlastnosti
- Mn, Si, Cl, Ti, Cu -> zvýšíme pevnostní char o 5-9 MPa
- Ni -> 3-4 MPa
- V -> > 30%
- účinky koroze zmenšuje fosfor a měď, odolnost proti křehkému lomu zvyšuje mangan a nik, měď –
náchylnost k praskání povrchu, max 0,3%

10
Tváření oceli

3

za studena – mění se tvar zrn, mat se zpevňuje -> vzrůstá mez kluzu a mez pevnosti, zhoršuje se
houževnatost a tažnost,

- ocel dráty, bet výztuž, tenkostěnné profily (tl do 4mm), plechy do 4mm

za tepla – zrna se deformují, ale vlivem vysoké teploty rekrystalizují, takže struktura se v podstatě
nemění, mech vl jsou téměř nezměněné a pokud jsou tak vedlejšími vlivy

11
Tepelné zpracování oceli (žíhání, kalení, popouštění)
- ohřev mat -> výdrž na teplotě (aby se vyrovnala teplota ve všech částech) -> ochlazování
Žíhání – pomalé ochlazování -> struktura po skončení tep procesu se blíží k rovnovážnému stavu

- dle teploty a metody žíhání dělíme:

a) žíhané bez překrystalizace (727 stupňů)

žíhání ke snížení vlastních pnutí – nerovnoměrné chladnutí, svařováním, tvářením za

studena -> vznik vl pnutí, s rostoucí teplotou se snižuje mez kluzu, teplotu ohřevu volíme kolem 727
tak avy se mez kluzu a vl pnutí sblížili co nejvíce

rekrystalizační žíhání – aby se odstranilo zpevnění mat způsobené tvářením za

studena, teplota 550 v důsledku toho nám zaniknou zrna (deformovaná) a vzniknou nová

žíhání naměkko – dochází ke změně zrnitosti, pevnost klesá, houževnatost stoupá