Vypracovane_otazky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
dráty – prům >55mm válcované za tepla, <55 tažení
plechy – hladké/ s výstupky/ vlnité
široká ocel – válcovaná za tepla
pásy – ihned po vyválcování se navíjí do svitků, tl 1,5-10mm za tepla, menší tl za studena
trubky – kruhové, vícehranné, bezešvě/svařované
tenkostěnné profily – do tl 4mm, tvarované za studena
14
Mezní stavy ocelových konstrukcí, dílčí součinitele spolehlivosti
- takový stav kdy kde nebo její část přestává plnit některou požadovanou fci
- dělíme: MS únosnosti – kritérium je bezpečnost
MS použitelnosti – kritérium je nerušený provoz
MS únosnosti – po dobu životnosti v daných podmínkách musí přenést zatížení aniž se poruší
- může dojít k cyklové únavě materiálu, křehkému lomu, přírůstkové kroucení,
stabilitě polohy
MS použitelnosti – přetvoření kce, průhyby, zatočení (stožáry), vlastní frekvence
- stavební hledisko (velká přetvoření), provozně technické hl (nadměrný průhyb),
zdravotní hl (příčné kmitání, vibrace), psychologické hl (obavy z průhybu)
Dílčí součinitelé spolehlivosti –
15
Zatížení stavebních konstrukcí, typy zatížení, směry jejich působení, součinitele zatížení a součinitele
kombinací zatížení
5
Spoje 1
Základní druhy, charakteristika a rozdělení spojů prvků ocelových konstrukcí
- rozdělení – šroubové (třecí/obyčejné), nýtové, svařované, lepené
- klasifikace spojů
dle tuhosti – kloubové/tuhé/polotuhé -> určuje se dle metody komponent
dle únosnosti – s plnou/částečnou únosností
- dělení: nosné (přenesení sil), spínaví (zamezení koroze), těsnící (vodotěsnost/vzduchotěsnost)
2
Šrouby, matice a podložky používané v ocelových konstrukcích
Šrouby – používají se šestihrannou hlavou a válcovým dříkem (metrický dřík), který nedosahuje až ke
šroubu
- provedení: přesné – tváření za studena nebo za tepla z tyčí, mech vl – dvě čísla rozdělené
tečkou 4.6 5.6 8.8 10.9 4… *100 mez pevnosti 6…. mez pevnosti *0,6 mez kluzu
- délky 16-30 mm nosné spoje
hrubé – kování, lití, mech vl 4.6 nebo 5.6, délky 20-25mm
- kotvení: předem osazené (hákové, s hlavou -> tzv těžké kotvení), dodatečně osazené
(rozpěrné/mechnické – až při montáži, lepené – lepidlo do otvoru)
- délky kotevních šroubů – větší než u normálních, závisí na průměru a na velikosti sil které
mají přenést
Matice – 6ti hranná, výška 0,8d d= průměr šroubu
- přesné/hrubé
Podložky – ukládají se pod matice a někdy i pod hlavy šroubů (třecí spoj)
- účel: rozdělit tlak na plochu, zamezit odírání při utahování, zabránit deformaci okraje vrtání,
zajistit šroub proti uvolnění
- vnitřní prům podložky je d+1mm, vnější 2d
- tl M12 – 2,5mm M30 – 5mm
3
Konstrukční zásady při návrhu a zhotovování šroubových spojů, rozteče šroubů
- rozteče (doporučené): e1=2d0, p1=3,5d0, e2=1,5d0, p2=3,5d0 M12,14 d0=d+1mm, M16-24
d0=d+2mm, >=M27 d0=d+3mm
4
Princip výpočtu posouzení šroubu ve šroubovém spoji typu „přípoj konzoly na sloup při namáhání
ohybovým momentem kolmo na rovinu spoje
5
Princip výpočtu posouzení šroubu ve šroubovém spoji typu „přípoj konzoly na sloup při namáhání
ohybovým momentem v rovině spoje“
6
Páčení šroubu
- je li tl připojované příruby či desky nedostatečná, nastává páčení, jehož důsledkem je přídavné
namáhání ve šroubech, které jsou pak kromě tahu namáhány i na ohyb, musíme zahrnout do výpočtu
součinitel páčení
γp
6
7
Princip posouzení třecích spojů
- síla se přenáší mezi spojovanými oblastmi třením, používají se vysokopevnostní šrouby, vhodná
povrchová úprava třecích ploch příznivě ovlivňuje součinitele tření
- třecí spoje namáhané smykem se navrhují na odolnost proti prokluzu
8
Základní charakteristika technologií svařování, používaných při spojování prvků ocelových stavebních
konstrukcí
- technologie: svařování tavné (svary tupé, koutové, příp. děrové nebo žlábkové) a odporové
(bodové, švové, výstupkové)
- svařovací metody: svařování elektrickým obloukem (nejvíce používaná), plamenem (nejvhodnější je
kyslíko-acerylenový plamen)
9
Typy svarů, jejich použití v ocelových konstrukcích
Tupé svary – vhodné zpravidla tam kde „nahrazuje“ průřez připojovaného prvku (prvky v jedné
rovině), svarový materiál pak vyplní vzniklý prostor mezi spojovanými prvky, často jsou čela
spojovaných prvků upravena zkosením a vznikají tak tupé svary s úkosem