M02 - Zdravotní inženýrství

Povrchové  vody  mají  oproti  podzemním  vodám  obvykle  vyšší  a  proměnlivou 
teplotu,  větší  množství  organických  látek,  vyšší  koncentraci  kyslíku,  nízkou 
koncentraci  oxidu  uhličitého,  výrazně  vyšší  zastoupení  mikroorganizmů  atd. 
Kvalita  povrchových  vod  obecně  je  ovlivněna  řadou  vlivů  souvisejících 
s fyzikálními,  chemickými  a  biologickými  procesy  v daných  hydrologických, 
hydraulických, geologických, klimatických a morfologických poměrech. 

2.1.1  Druhy vod 

2.1.1.1 

Podle zdroje vody můžeme dělit vody na: 

•  Povrchovou; podzemní a dešťovou vodu 

V ČR  využíváme  z  57%  povrchové  zdroje,  většinou  z vodárenských  nádrží, 
méně  z toků.  Povrchové  jímání  je  jednodušší,  složitější  je  však  úprava  vody. 
Podzemní jímání je složitější, jednodušší je naopak úprava vody. 

Vodní zdroje – jímání vody 

- 9 (9) - 

2.1.1.2 

Dle normy dělíme vody na: 

•  Vodu pitnou 
•  stolní 

– ČSN 56 78 59 

•  kojenecká 

– ČSN 56 78 59 

•  balená 
•  destilovaná 

– ČSN 68 60 63 

2.1.2  Objekty k jímání podzemních vod můžeme dělit na: 

•  vertikální (trubní a šachtové studny) 
•  horizontální (zářezy, štoly, galerie, vodorovné vrty) 
•  plošné (pramenní jímky). 

2.1.2.1 

Vertikální jímací objekty 

Šachtové  studny:  Šachtové  studny  mají  relativně  velký  objem  a  slouží  tedy  i 
k akumulaci  vody.  Hloubka  šachtových  studní  zpravidla  nepřevyšuje  15  m. 
Voda proudí do studny vtokovými otvory na obvodovém plášti. Studny mohou 
být kopané nebo spouštěné.