M02 - Zdravotní inženýrství

a) výtlačný přiváděcí řad 

voda je z úpravny vody čerpána výtlačným řadem do vodojemu, odtud je voda 
zásobním (gravitačním) řadem přiváděna do spotřebiště  

b) gravitační přiváděcí řad 

voda je z úpravny vody přiváděna gravitačním přiváděcím řadem do vodojemu, 
odtud je voda zásobním (gravitačním) řadem přiváděna do spotřebiště 

příklad - březovské vodovody, Vírský oblastní vodovod  

výhody: jednoznačné tlakové poměry, konstantní průtok v přiváděcím řadu 

•  Vodojem za spotřebištěm - koncový 
čerpání přes spotřebiště 

nevýhoda: nejednoznačné (složité) tlakové poměry ve spotřebišti 

3 stavy: 

Qč > Q   část  vody  přitéká  do  vodojemu  (nastává  většinou  v  nočních 
hodinách) 
Q > Qč   část spotřebiště zásobována z vodojemu, část z čerp. stanice 

Qč = 0  

v době energetické špičky je ČS mimo provoz   

čerp. stanice by měla být v provozu 17 - 20 hodin 

ad 2)  výškové umístění vodojemu: 

1. max. hydrostatický přetlak 

0,6MPa (60 m vody)   

2. min. hydrodynamický přetlak 

0,25MPa (25 m vody) 

(0,15MPa) 

3. min. hydrodynamický přetlak na výtokové armatuře  

0,05MPa 

při  návrhu  výškového  umístění  vodojemu  postupujeme  podle  ČSN  75  54  01, 
ČSN 73 08 73, ČSN 73 66 55 a dalších legislativních podkladů a pokynů: 

Obr. 2.3. 

- 14 (14) - 

Vodojem umístím v tomto rozmezí, spíše v dolní hranici rozsahu. 

•  při velkém rozdílu nadmořských výšek nemůžeme interval najít 
•  v tomto případě je nutno území rozdělit na tlaková pásma, každé pásmo 

má většinou vlastní vodojem 

•  doporučený výškový rozdíl mezi 2 vodojemy je 20 - 25 m 

2.2.4  Výpočet potřeby vody: