Základy ekonomie

Jean B. Say byl nejvýznamnějším představitelem francouzské odnože klasické politické ekonomie. Na rozdíl od anglických klasiků nepovažoval práci za jediný zdroj bohatství. Podle Saye jsou hodnoty vytvářeny prací, půdou a kapitálem. Say považoval za primární nabídku, která následně vytvoří stejně velkou poptávku. Tato definice se nazývá Sayův zákon trhů. Tím byla odstraněna obava, že technický rozvoj může přinést nabídku, proti které nebude stát odpovídající poptávka. V rámci tohoto zákona rozpracoval neutralitu peněz. Peníze jsou pouze oběživo, jehož množství v ekonomice nemá vliv na reálnou ekonomiku.

David Ricardo byl vedle Adama Smithe nejvýznamnějším představitelem klasické politické ekonomie. Výrazně přispěl k rozvoji ekonomického myšlení svojí definicí pracovní teorie hodnoty. Podle této teorie je hodnota zboží odvozena od práce, která je do něho vložena. Na kapitál v podobě výrobních prostředků (stroje, budovy) se Ricardo díval také jako na dřívější práci, která je do tohoto kapitálu vložena. Ricardo také rozpracoval teorii diferenční renty. Podle ní je renta rozdílná podle toho, jak výnosná je daná půda. V oblasti mezinárodní dělby práce navázal Ricardo na Smithe, když dokázal, že obchodovat se vyplatí i zemím, z nichž jedna vyrábí oba dva druhy zboží s menšími náklady a druhá s většími. Ricardo vyšel z toho, že poměr nákladů v těchto dvou druzích zboží není stejný, ale různý. Pak jedna země má komparativní výhodu v jednom zboží a druhá v druhém.

Příklad: Výroba obilí a masa v zemi A a v zemi B

Tabulka udává množství obilí nebo masa, které vyprodukuje 1 zemědělec za 1 hodinu práce

Z příkladu vidíme, že země A je výkonnější, jak ve výrobě obilí, tak i ve výrobě masa. Přesto se zemi B vyplatí vyrábět a vyvážet maso, protože země A je ve výrobě masa pouze dvakrát výkonnější, zatímco ve výrobě obilí je pětkrát výkonnější. Neboli se také dá říci, že země B vyrábí obilí i maso se stejnými náklady, zatímco země A vyrábí maso s dvaapůlkrát vyššími náklady než obilí. V tomto spočívá komparativní výhoda země B vůči zemi A.

Důkaz: Podle Ricarda se hodnota zboží odvozuje od vložené práce. V zemi A se tedy obilí bude směňovat za maso v poměru 5:2, v zemi 1:1. Bude-li země B vyvážet maso, pak na trhu v zemi A získá za 1 kg masa 2,5 kg obilí. Což je 2,5 krát více, než kdyby si obilí vyráběla sama. Obdobně když země A vyveze obilí do země B, získá za něj 2,5 krát více masa, než kdyby maso vyráběla sama.

Nassau W. Senior pokročil v ekonomickém myšlení ve vztahu kapitálu a úroku, když ospravedlnil úrok jako odměnu za abstinenci věřitele. Abstinencí je myšlena abstinence od spotřeby neboli odložení této spotřeby do budoucna.