M08 - Procesy vnitřní a dokončovací - malby

Malby  na  stavbách tyto požadavky mnohdy nesplňují  a vykazují často i vážné 
nedostatky, jejichž příčinou může být zejména: 

•  Nadbytek pojiva v barvě. Pojivo sice utváří pevnou vrstvu, ale barevná 

tělíska jsou v ní řídce rozložena, takže nátěr zůstává průzračný (lazurový). 
Teplem sesychá, objevují se v něm vlasové trhlinky, začne se loupat  
a odpadává. 

•  Špatná příprava podkladu. Zůstaly-li na stěně zbytky starých zvětralých 

barev, nový nátěr sice utváří pevný povlak, není však spojen s omítkou. 
Zvětralá vrstva vlivem vlhka a páry bobtná a zvedá malbu, která 
odprýskává. Tento proces urychluje překlížená barva. Neodstraněná stará 
malba je také hygienicky závadná. Neočištění podkladu má zejména vážné 
důsledky při stříkaných malbách, kdy nedochází k rozetření povrchového 
prachu a špíny do nátěrové vrstvy a jemná stříkaná vrstva se s podkladem 
nespojí. Nastříká-li se z těchto důvodů tlustší vrstva, tím spíše opadá. 

•  Působení oxidu uhličitého ze vzduchu. Oxid rozkládá vodová pojiva  

a porušuje soudržnost malby. Zvlášť rychle se rozkládá celulózový klíh.  

•  Plíseň nebo pára, sražená na povrchu malby, stravuje nebo vyluhuje pojivo 

obsažené v barvě a barevná vrstva práškovatí. 

Jakost používaného materiálu i vhodnost a kvalita úpravy podkladu ploch se na 
stavbě  soustavně  zjišťuje  hmatem  a  pohledem,  a  podle  potřeby  i  přesnějšími 
zkouškami.  

Dokončené malby se pak pozorně kontrolují hlavně těmito způsoby: 

•   Škrábáním – přilnutí malty k podkladu. 

•   Hlazením – nestíratelnost hotových maleb. 

•   Pohledem – stejnoměrnost povrchu maleb.