Kaunas: architektura 13.–19. století – přehled
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta stavební
REFERÁT
Kaunas: architektura 13.–19. století – přehled
Studentka T1ARA1
Korchagina Anastasiia
Toto druhé největší litevské město se nachází na soutoku řek Němen a Neris. Město bylo založeno patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno, byl zbořen i jeho hrad. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem hanzy. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Švédů, Rusů a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z ruských hraničních pevností.
Historické centrum města se rozkládá okolo náměstí Rotušės aikštė. Nejvíce živo je pak v blízkosti ulic Laisvės alėja a Donelaičio gatvė, které jsou lemovány obchody, galeriemi, muzei, restauracemi a hotely. Dlážděná ulice Vilniaus gatvė je hlavní tepnou protínající kouzelné Staré město, jejíž domy pocházejí z 16. století. Na konci ulice se v nenápadném parčíku ukrývá někdejší prezidentský palác. Ve 13. století tato ulice spojovala dokonce Kaunas s hlavním městem Vilnius.
Snad nejvýraznější stavbou je katedrála sv. Petra a Pavla (1), která má barokní podobu, pouze okna mají původní tvar z 15. století. Uvnitř katedrály je devět oltářů a hrobka kaunaského kněze a básníka Maironise. Stavba chrámu začala v roce 1413. Stavba chrámu byla dokončena v roce 1655. Od roku 1808 do roku 1864 kostel patřil augustiniánům. Od roku 1865, chrám je katedrálou arcidiecéze Kaunasu. Hlavní oltář kostela 1755 roku vytvořil polský sochař Tomasz Podgaiski. Vnitřní stěny jsou zdobeny ikonami umělců Johanna Gotthard Berhoffa a Michael Andriolli. V kryptě chrámu pohřben Motiejus Valančius biskup a kardinál Vincentas Sladkyavichyus.
Adresa: Vilniaus g. 1
Vstup: zdarma
Staré náměstí Rotušės aikštė bývalo ve středověku centrem života. Konaly se zde trhy a setkávání cechů. Toto náměstí je lemováno domy německých obchodníků z 15. a 16. století, které přežily i sovětskou éru, během které hrozilo, že v těchto místech povede dálnice. Hlavním objektem náměstí je Bývalá radnice (2), zvaná Bílá labuť. Její výstavba začala v roce 1542. Zpočátku to byla jednopatrová budova s žádným malovaným průčelím. V XVI století bylo postavěno druhé podlaží a 8-podlažní věž na východ od budovy. První podlaží bylo adaptováno pro obchod a vězniteli, druhé - pro soud, magistrát, klenotnice, archiv a kanceláře. V roce 1638 radnice byla obnovena v renesančním slohu. V roce 1771-1775 druhá přestavba byla provedena architektem J. Matekerisem. Byla přestavěna část objektu, která byla zničena v XVII století a přidano další patro věže. Radnice byla ozdobena ve slohu baroka a klasicismu. V roce 1824 byla radnice použivana jako prostor pravoslavné církve, pak - jako muničního skladu. V roce 1836 byla radnice znovu opravena jako sídlo ruských carů. Od roku 1862 do roku 1869 byl tady umístěn Městský klubu, ruský klub, požární stanice a ruské divadlo. Pak se tady nacházely městský magistrát (1869), archiv (1944) a technický institut (1951). V roce 2005 byla provedena poslední rekonstrukce. Dnes slouží jako svatební palác a ve sklepení je umístěno Muzeum keramiky.