rozbor_umeleckeho_textu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ROZBOR UMĚLECKÉHO TEXTU
1. téma a motivytéma = ústřední myšlenka díla
- je v podstatě neomezené (všechny jevy z přírody, společnosti, dojmů, …)
např. ruský venkov, válka, láska, mezilidské vztahy
motivy = nejdrobnější tematické prvky díla (souhrn motivů tvoří téma)
- vychází z daného textu, je také neomezený, avšak konkrétnější než téma
např. růže, zbraň, oblaka, nenávist
děj - jen velmi stručně
2. časoprostorčas = doba, do níž je zasazen text
- určit část dne, roční období, historickou epochu
např. večer, jaro, 1. pol. 19. stol. – romantismus
prostor = prostředí, ve kterém se odehrává text
-
určit místo, obec, stát
např. venkov, Ratibořice, Rakousko-Uhersko
3. kompoziční výstavba= způsob řazení a spojení témat v knize
- rozhodneme, který ze způsobů autor knihy využil, a svoje tvrzní zdůvodníme:
chronologický postup – děj plyne za sebou, jednotlivé události příběhu jsou uváděny
od nejstarších po nejmladší
např. Petr a Lucie
retrospektivní postup – příběh je uváděn v obráceném pořadí,
případně jsou do chronologického vyprávění vsunuty retrospektivní pasáže
např. Babička – babiččino vzpomínání na manžela
rámcové uspořádání – mezi úvod a závěr knihy je vložen ucelený příběh
např. Dekameron – útěk vypravěčů před morem
paralelní uspořádání – uvádění více časových rovin současně
např. Hra o trůny
= části, ze kterých se text skládá
(díly – kapitoly – odstavce; zpěvy – básně – sloky – verše; jednání – výstupy – repliky)
4. literární druh a žánr- rozhodneme, o jaký druh a žánr se jedná, a své tvrzení zdůvodníme
literární druhy:
lyrika – dílo, které nemá děj; popisuje dojmy, pocity, nálady autora
epika – dílo, které má děj; popisuje skutečnost (fiktivní)
drama – dílo, které má děj; předvádí skutečnost a je určeno pro divadlo
literární žánr:
- určuje se v rámci literárního druhu
lyrické – óda, elegie, epigram, …
lyricko-epické – balada, romance, poéma, …
epické – román, povídka, novela, bajka, pohádka, mýtus, pověst, …
dramatické – komedie, tragédie, činohra
forma literatury: poezie (veršovaná) a próza (neveršovaná)
1
5. vypravěč / lyrický subjekt- v próze hovoříme o vypravěči, v poezii o lyrickém subjektu
vypravěč = mluvčí, který předkládá příběh čtenářovi
- podle gramatické osoby se rozlišuje:
er-forma
– vypravěč hovoří ve 3. osobě jednotného i množného čísla, obvykle v minulém čase
ich-forma
– vypravěč je jedna z postav (obvykle hlavní), hovoří v 1. osobě jednotného čísla, obvykle
v minulém čase
- podle vyprávěcí roviny se rozlišuje:
vševědoucí vypravěč – vystupuje v er-formě, rozebírá a sleduje jednání všech postav, stojí „nad“ příběhem
např. V. Dyk - Krysař
personální vypravěč – vystupuje v ich-formě, vypravěčem je jedna z postav příběhu