BPC-ALD - Skripta_rev2019_2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
2.1 Lineární datové struktury
Studijní cíle: Popsat, jaké máme k dispozici lineární datové struktury, a vysvětlit, kdy a kterou
z nich použijeme pro uložení hodnot.
Klíčová slova: Pole, seznam, ukazatel, zásobník, fronta.
Potřebný čas: 1 hodina
Lineární datové struktury se vyznačují tím, že jednotlivé prvky množiny dat jsou v nich uloženy
postupně za sebou. Tj. každý prvek, který není prvním prvkem, má právě jednoho
bezprostředního předchůdce a naopak každý prvek vyjma posledního má právě jednoho
bezprostředního následníka. Nejjednodušší způsob lineárního uložení je pole.
Průvodce studiem
Paměť počítače má lineární uspořádání. Proto pole je nejpřirozenější a nejsnadněji
realizovatelná datová struktura pro uložení údajů v paměti.
2.1.1.1 Pole Pole mají tu velmi příznivou vlastnost, že jsou dostupné ve všech běžných programovacích
jazycích. Pole jsou charakterizována svým rozsahem (počtem prvků, které lze do nich uložit),
počtem rozměrů (jednorozměrné pole, dvourozměrné pole atd.) a dále způsobem indexování
prvků (zda jsou indexovány od 0, od 1 nebo lze počáteční hodnotu indexu zvolit). Pro lineární
uložení potřebujeme ten nejjednodušší případ pole, kterým je jednorozměrné pole. Velkou
výhodou pole je, že ke každému prvku pole máme přímý přístup pomocí indexu. Použití pole je
velmi efektivní, pokud jsou splněny určité předpoklady. Jednak potřebujeme vědět, kolik
hodnot do pole budeme ukládat. Dále pokud potřebujeme hodnoty do pole ukládat postupně,
budeme to dělat tak, že je budeme ukládat na konec již uložených hodnot. Stejně tak, pokud
potřebujeme odstranit hodnoty z pole, pak jen ty, které jsou na konci pole. Pokud nevíme, kolik