BPC-ALD - Skripta_rev2019_2

Zásobník  patří  mezi  abstraktní  datové  struktury.  U  abstraktních  datových  struktur  definujeme 
jen  jejich  vlastnosti  a  operace,  nezabýváme  se  přitom  jejich  implementací.  Pokud  bychom 
zásobník v praxi potřebovali implementovat, nejsnadnější je to pomocí pole. Začátek pole bude 
tvořit  dno  zásobníku,  poslední  zaplněný  prvek  pole  bude  vrcholem  zásobníku.  Jediným 
problematickým  rysem  zde  může  být  stanovení  velikosti  pole  tak,  aby  nedošlo  k přeplnění 
zásobníku. 

Jméno  pole,  kterým  budeme  implementovat  zásobník,  zvolme  z a  předpokládejme,  že  je 
indexováno  od  0  (hodnota  indexu  prvního  prvku  v  poli  je  0).  Dále  nechť  n  označuje  velikost 
pole (počet prvků v poli) a proměnná i reprezentuje index prvku, který tvoří vrchol zásobníku. 
Operace budou: 

Počáteční nastavení prázdného zásobníku: 

  i = -1; 

Zásobník lze 
vytvořit pomocí 
pole. 

− 14 − 

Operaci přidání datového prvku na zásobník ukazují následující příkazy. Nejprve ověříme, zda 
zásobník není již zaplněn. 

  if (i==n-1) { /* zásobník je plný, nutno něco s tím udělat */ } 

  else 

  { i = i+1; 
    z[i] = datový_prvek; } 

Další příkazy ukazují operaci odebrání datového prvku ze zásobníku a jeho uložení do nějaké 
proměnné. Nejprve ale ověříme, zda vůbec nějaký prvek je na zásobníku uložen. 

  i

f (i==-1) { /* zásobník je prázdný, nelze z něho odebrat */ } 

  else  
  { proměnná = z[i]; 
    

i=i-1; } 

Test,  zda  zásobník  je  prázdný,  je  zde  uveden  jakou  součást  operace  odebrání  prvku  ze 
zásobníku. Někdy v popisech zásobníku bývá tento test uváděn jako další, samostatná operace 
nad zásobníkem.