BPC-ALD - Skripta_rev2019_2

Frontu lze také 
uložit do pole. 

− 15 − 

pole, i když ne tak snadno jako zásobník. Problém je v tom, že při odebírání se začátek fronty 
v poli postupně posunuje dozadu. To vyřešíme cyklickým přechodem z posledního prvku pole 
na  jeho  první  prvek.  Dalším  problematickým  rysem  je  zde  stejně  jako  u  zásobníku  stanovení 
velikosti pole tak, aby nedošlo k přeplnění fronty. 

Označme pole použité pro implementaci fronty opět jménem z, počet prvků v něm nechť je n a 
indexování  prvků  pole  nechť  je  opět  od  0.  Dále  nechť  proměnná  i  reprezentuje  index  prvku 
pole, který tvoří začátek fronty, a proměnná j je indexem prvku pole, jež je koncem fronty, a 
proměnná m obsahuje počet prvků uložených ve frontě. Operace budou: 

Počáteční nastavení prázdné fronty: 

  i = 0; 
  j = 0; 
  m = 0; 

Operace přidání nového datového prvku do fronty : 

  if (m==n) { /* fronta je plná */ } 
  else 
  { z[j] = datový_prvek; 
    j = (j+1) mod n; 
    m = m+1; } 

Operace odebrání datového prvku z fronty a jeho přesun do nějaké proměnné: 

  if (m==0) { /* fronta je prázdná, nelze z ní odebrat */ } 

  else  

  { proměnná = z[i]; 

    i = (i+1) mod n; 
    m = m-1; } 

Kde operace mod označuje zbytek po dělení.  

Posunutí  začátku  a  konce  fronty  v poli,  ve  kterém  je  fronta  uložena,  při  ukládání  a  odebírání 
prvků ukazuje následující obrázek. 

I frontu lze implementovat pomocí seznamu. V tomto případě si kromě ukazatele na první uzel 
v seznamu  budeme  rovněž  uchovávat  ukazatel  na  poslední  uzel  v seznamu,  abychom  při 
každém přidání do fronty nemuseli seznam procházet od začátku až po jeho konec.