3 Elektrostatické pole

1  Elektrický náboj v elektrostatickém poli 

1.1  Elektrický náboj 

Na  základě  pokusů  z elektrostatiky1  je  známo,  že  některá  tělesa  mohou  za  určitých 

podmínek  silově  působit  na  jiná  tělesa.  Každý  z nás  se  s elektrostatickými  jevy  setkal 
v běžném životě – např. při česání se přitahují suché vlasy k hřebenu a někdy přitom slyšíme 
slabé praskání a ve tmě vidíme drobné jiskření.  

 Uvažujme tyto dva pokusy: 

1.  Ebonitovou  tyč,  kterou  jsme  třeli  vlněnou  látkou,  zavěsíme  nevodivým  vláknem  tak, 

aby se mohla volně otáčet. Přiblížíme-li k zavěšené tyči druhou ebonitovou tyč, kterou 
jsme  rovněž  třeli  vlněnou  látkou,  pozorujeme,  že  zavěšená  tyč  je  odpuzována,  jak  je 
ukázáno na obr.1a. 

2.  Vezměme  nyní  skleněnou  tyč,  kterou  jsme  třeli  kouskem  hedvábí  a přibližme  ji 

k zavěšené ebonitové tyči. Pozorujeme jev opačný než v případě prvém. Ebonitová tyč 
je skleněnou tyčí přitahována (viz obr. 1b). 

ebonit (-)

ebonit (-)

ebonit (-)

sklo (+)

Obr. 1a  

Obr. 1b 

Dvě souhlasně nabitá tělesa se odpuzují            Dvě nesouhlasně nabitá tělesa se přitahují 

Tyče  tedy  třením  získaly  novou  vlastnost,  která  se  projevuje  silovým  působením. 

Říkáme  také,  že  tyče  byly  zelektrovány,  nebo  že  získaly  elektrický  náboj.  Skutečnost,  že 
                                                 
1 Elektrostatika je část nauky o elektřině, ve které se předpokládá, že nosiče elektrického náboje jsou 
v relativním klidu vzhledem ke zvolené inerciální vztažné soustavě souřadnic.