5 Fyzikální veličiny

Měřením  fyzikální  veličiny  se  rozumí  určení  její  velikosti  ve  zvolených  jednotkách.  

Každé fyzikální veličině přiřazujeme značku (symbol), kterou obecně označujeme X. Značky 
jsou stanoveny dohodou, např. pro hmotnost značka m, pro rychlost v, pro elektrický proud I. 
Často jde o první písmena anglických názvů veličin: např. mass m, velocity v. 

Hodnotu fyzikální veličiny X určenou měřením vyjadřujeme rovnicí 

X = {X} [X] , 

kde  {X}  je číselná hodnota a [X]  je jednotka dané veličiny.  

Hodnota veličiny nezávisí na jednotce, avšak její číselná hodnota ano.  

Proto musíme vždy uvést, v jaké jednotce udáváme číselnou hodnotu veličiny. 

1 Poněkud zvláštní postavení mezi fyzikálními veličinami má čas, který narůstá jedním směrem (tzv. veličina 
protenzivní). 
 

Vysoké učení technické v Brně                                                                                         Grant FRVŠ č. 1840/2002 

2 

V minulosti byly zaváděny jednotky pro různé veličiny nezávisle na sobě. Později bylo 

nezbytné na základě poznané souvislosti mezi veličinami dát do vztahu i jejich jednotky.  

Podle stupně poznání a technické úrovni využívala fyzika různých soustav fyzikálních 

jednotek.  V  současné  době  převažuje  ve  světě  Mezinárodní  soustava  jednotek  SI  (Système 
International d´ Unités) přijatá na 11. generální konferenci pro váhy a míry v Paříži v r.1960 
a uzákoněna i  u nás.  Základní, odvozené a doplňkové jednotky jsou  definovány  v ČSN  ISO 
31-0.