Mikroekonomie 1 - Fiskální politika

b)Dlouhodobá
- vede ke zvyšování cenové úrovně -> růst inflace
- nemění se úroveň reálného produktu a zaměstnanosti -> růst úrovně cen
- efekt vytěsnění = vládní výdaje vytěsní soukromé investiční výdaje
- reálné investice a úr. míry se nevrací na původní úroveň
- ovlivněno i hospodářským cyklem
- škodlivé při vysoké úrovni zaměstnanosti a vysokém reálném produktu

Restriktivní politika
- omezuje a snižuje AD = posun doleva
a)Krátkodobá
- snížení vládních výdajů
- při existenci volných zdrojů a vysoké nezaměstnanosti -> snížení cenové hladiny -> reálný produkt klesá a roste nezaměstnanost
- pokud pokles AS vyšší než pokles AD = pokles reálného produktu a růst cenové hladiny

b)Dlouhodobá
- vede k poklesu nominálních mezd
- reálný produkt se vrací na dlouhodobou rovnováhu (na potenciální produkt)
- působí na zvýšení soukromých investic (snížení státních výdajů a úr. míry)
- snížení cenové hladiny, reálné úrokové míry
- při nahrazení vládních výdajů soukromými = nedochází ke změně reálného produktu a zaměstnanosti
Multiplikátor daní
- o kolik se zvýší konečný produkt pokud daně klesnou o jednotku- ovlivnění AD prostřednictvím čistých daní = ∑ daně – transferové platby
- multiplikační efekt čistých daní vyvolá 2 efekty:
- část nových příjmů bude použita na spotřebu a část bude uspořena (nejsou součástí AD -> neovlivní ji)
- dodatečné příjmy vzniklé snížením daní mají po přeměně v investiční/spotřební výdaje multiplikační efekt
- multiplikační efekt čistých daní < multiplikační efekt státních výdajů

Vzorec =

Multiplikátor státních výdajů
- udává o kolik se zvýší HDP při zvýšení rozpočtových výdajů o jednotku
a – MPS
b – MPC

Multiplikátor transferů
- o kolik se zvýší část nákupu statků a služeb při zvýšení transferových plateb o jednotku

Lafferova křivka
- hranice daňové sazby do které je člověk ochoten platit daně
- existence optimálního daňového zatížení
- daňová sazba maximalizující daňové příjmy státu
- 0 a 100% daňová sazba přináší 0 daňový příjem