Základy práva - Test 15.5.2012
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
7. dědictví – je pravdou:
a) Manželé nemohou sepsat společnou závěť.
b) Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou (tj. na počítači a vytištěnou podepsat), nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu).
c) Dědictví, které nenabude žádný dědic, připadá státu. Stát neručí za dluhy zůstavitele.
d) vydědit lze pouze manžela a potomky, avšak pouze z důvodů stanovených občanským zákoníkem. Důvod musí být v listině o vydědění uveden.
8. Neplatnost rozvázání pracovního poměru může uplatnit:
a) pouze zaměstnavatel u zaměstnance, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu zaměstnanec doručil neplatnou výpověď z pracovního poměru. Nenastoupí-li zaměstnanec přes písemnou výzvu zaměstnavatele do práce, má zaměstnavatel nárok na náhradu škody
b) pouze zaměstnanec u soudu, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu zaměstnavatel doručil neplatnou výpověď z pracovního poměru. Tato lhůta se označuje ochranná doba
c) zaměstnavatel i zaměstnanec u soudu, a to nejpozději ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto neplatným rozvázáním
d) zaměstnavatel i zaměstnanec u soudu, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto neplatným rozvázáním.
10. Obecná promlčecí doba podle zákoníku práce je ………3 roky……………….
14. Pracovní poměr lze zrušit ve zkušební době:
a) písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
b) písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru musí být doručeno druhé straně nejméně tři pracovní dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit, jinak je zrušení pracovního poměru neplatné.
c) Pouze z důvodů stanovených zákoníkem práce. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
d) pouze při dodržení patnácti denní výpovědní lhůty, a to pouze písemně.
15. Náhrada škody podle občanského zákoníku – je pravdou:
a) právo na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za deset let ode dne, kdy došlo k události, na níž škoda vznikla.
b) Z důvodu zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.
c) Nemůže-li škodu nahradit ten, kdo za ni odpovídá, platí náhradu škody stát.
d) Při určení výše škody na věci se vychází z pořizovací ceny.
16. Obecná promlčecí doba dle občanského zákoníku je ……3 roky……………….
17. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru:
a) pouze z důvodu uvedeného v zákoníku práce. Výpovědní doba činí minimálně tři měsíce, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami dle zákoníku práce.
b) pouze z důvodu uvedeného v zákoníku práce. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami dle zákoníku práce.
c) z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. Výpovědní doba činí patnáct dnů. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
d) zejména z důvodů uvedených v zákoníku práce. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí vždy nejpozději uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami dle zákoníku práce.