Otázka 12 - Ekonomická teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ŠKOLA VEŘEJNÉ VOLBY
sloučení politologie s ekonomií
přináší nový pohled na úlohu státu a jeho hospodářskou politiku
považuje voliče za zákazníka a politika za výrobce či obchodníka
vychází z metodologického individualismu - pouze jedince volí a jedná
zastává názor, že jednotlivci jsou schopni přinést určitou oběť ve prospěch „veřejného blaha“
teorie racionální ignorace - volič ví, že svým hlasem může jen nepatrně ovlivnit výsledky voleb, proto není motivování k tomu, aby věnoval čas k získávání informací pro správnou politickou volbu
politický cyklus – vlády se chovají tak, aby získaly co nejvíce hlasů ve volbách. Proto má hospodářský cyklus značný vliv na cyklus politický
teorie byrokracie – velikost rozpočtu je významným prostředkem maximalizace užitečnosti byrokrata, proto úředníci usilují o maximální rozpočet svého úřadu
Parciální zájmy a zájmové skupiny – jsou to taková opatření, která přináší velký význam pro určitou zájmovou skupinu
RAKOUSKÁ ŠKOLA
vychází ze zkoumání chování jednotlivce
od jiných směrů a škol se odlišuje důsledným a jednoznačným liberalismem
hlavními znaky jsou liberalismus, obhajoba soukromého vlastnictví a občanských svobod, odmítání státních zásahů, regulací a nejrůznějších forem kolektivismu
Základní rysy rakouské ekonomie
apriorismus – ekonomie není empirickou vědou, ale vědou apriorní, tzn. předem danou, nezávislou na zkušenostech, která má svůj počátek v povaze lidského jednání.
metodologický subjektivismus – lidské jednání je založeno na subjektivní hodnotové škále každého jedince, proto nelze přiřadit žádným ekonomickým vztahům numerickou hodnotu
metodologický individualismus – ekonomie je vědou o lidském jednání. Pouze jednotlivec může jednat, proto je předmětem zkoumání ekonomie jednotlivce.
Hlavní představitelé
Počátky rakouské školy: Carl Menger – chápal ekonomický proces jako výsledek jednání ekonomicky myslících jedinců, kteří se snaží co nejlépe uspokojovat své subjektivní potřeby. Rozlišoval statky prvního řádu (uspokojují lidské potřeby přímo) a statky vyšších řádů (slouží k výrobě statků prvního řádu)Vytvořil subjektivní teorii hodnoty (užitná hodnota je významem statku pro jedince, který jej spotřebovává a směnná hodnota význam pro jedince, který jej směňuje) a teorii směny (považoval ji za neekonomickou, protože nepřispívá k zvýšení uspokojení směňujících).
Za zakladatele jsou považování: Eugen von Bohm-Bawerk – proslavil se vytvořením teorie kapitálu – vycházel z Mengerova dělení statků; tvrdil, že lidé preferují přítomné statky před statky budoucími. Kapitál chápal jako výrobní metodu a výrobní faktory rozdělil na původní (půdu a práci) a jimi vyráběné (kapitál); a Friedrich von Wieser – vypracoval vlastní teorii hodnoty (imputace), která slouží k oceňování statků vyšších řádů. Vymezil také pojem náklady obětované příležitosti (implicitní náklady).