Otázka 12 - Ekonomická teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
NĚMECKÁ HISTORICKÁ ŠKOLA
hlavní ekonomický směr v Německu
historické školy existovaly i v jiných státech, ale dominantní postavení získaly pouze v Německu – příčinou byl vysoký zájem a vysoká úroveň vědy historie
popisovala různá stádia ekonomického vývoje, historii považovali za jedinečnou a neopakovatelnou
Čtyři stádia vývoje:
předchůdci historismu: Friedrich List – hlavní myšlenky: stádia ekonomického vývoje: „ekonomická historie není náhodnou posloupností jevů, nýbrž probíhá zákonitě v určitých stádiích, kdy předchozí stádium je vždy zdrojem a předpokladem pro stádium následující.“ Teorie nezralého průmyslu – země ve stádiu nezralého průmyslu nemůže uplatňovat politiku volného obchodu vůči zemím ve stádiu průmyslové zralosti. Kdyby otevřela trhy, bylo by domácí zboží vytlačeno silnější konkurencí zahraničního průmyslu
starší německá historická škola: Karel Knies – tvrzení o historické relativnosti ekonomických zákonů a politik; Wilhel Roscher – nejrespektovanější ekonom v Německu, věřil v existenci obecných zákonů ekonomického vývoje
mladší historická škola: Gustav von Schmoller – zabýval se úlohou státu v ekonomice, stát považoval za garanta správného vývoje společnosti a pokládal za nutné zásahy státu do hospodářského a společenského života
nejmladší historická škola: Max Weber – podle něj je kapitalismus výsledkem toho, že se vyvinuli lidé vůdčího podnikatelského ducha, kteří byli průkopníky obchodu a podnikání; Werner Sombart – historický zdroj kapitalistického ducha nalezl v židovství – Židé vynalezli nové nástroje obchodu a finančnictví a svou emigrací přenášeli ducha kapitalismu po světě
KAMERALISMUS
název odvozen od slova úřad
základem je obchodní bilance a idea silného státu, kdy osvícený panovník prostřednictvím státní správy pečuje o blaho poddaných
Hlavní principy kamerálních věd
důraz na populační růst, tři hlediska: mocenské (více lidí = větší armáda a silný stát), fiskální (větší množství daňových poplatníků) a tržní (větší poptávka a tím větší rozsah výroby)
zdroj bohatství je výroba – hlavně zemědělská, bohatství neztotožňovali s penězi
množství peněz v ekonomice ovlivňuje stav ekonomiky – zvýšení množství peněz v oběhu zlevňuje úvěry
obchodní bilance
Hlavní představitelé
Johan von Justi – vyučoval kamerální vědy na univerzitách
Josef von Sonnenfels – profesor na vídeňské univerzitě, vytvořil Sonnefelsovu školu
POSTKEYNESIÁNSTVÍ
kladen důraz na Keynesovy teorie
usilovali o zkoumání kapitalistické ekonomiky s působením nedokonalé konkurence, s převahou oligopolních struktur, rozvinutými peněžními, úvěrovými a dalšími institucemi
východiskem je metodologický realismus – klade důraz na realismus předpokladů, tedy že zkoumání je založeno na zkušenostech, poznatcích a z nich vyvozovaných úsudcích, představitelem je Michal Kalecki, který vypracoval teorii úspor, investic a zaměstnanosti. Jeho ekonomickými přínosy jsou teorie stupně monopolu a teorie růstu pro podmínky socialistické ekonomiky
vznik italsko-cambridgeské školy – sestředila se na teorii růstu a rozdělování, hlavní představitelka tzv. antimarginalistické revoluce (zpochybnění teorie mezního užitku a teorie mezní produktivity) je Joan Robinsonová
vznik americké školy – američtí postkeynesiánci se zaměřili na rozpracování peněžní teorie J.M.Keynese.