Mikroekonomie 2 PMIKP - Varianty testu

Test E: 1. Vysvětlete a matematicky zapište EID, zakreslete průběh křivek PCC, ICC a EC

EID – čím je přírustek poptavky v dusledku prirustku duchodu vyssi, tim elastictejsi se nam poptavka jevi. Udava o klik procent se zmeni poptavane mnozstvi statku X, jestliže se zmeni duchod spotrebitele o jedno %.

2. Vysvětlete a graficky nakreslete nákladové optimum firmy

= místo dotyku izokvanty s izokostou

3. Cenová diskriminace monopolu

= cílem je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy

= podstata: stanovení rozdílných cen stejných výrobků pro různé spotřebitele, aniž by k tomu vedly nákladové důvody

Cenová diskriminace 1. stupně

= největší možná segmentace trhu, kdy monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je tento spotřebitel ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku.

Cenová diskriminace 2. stupně

= spočívá ve stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. = jde tedy o diskriminaci v závislosti na prodaném množství.

=multi-part pricing

Cenová diskriminace 3. stupně

= podobná cenové diskriminaci 1. stupně tím, že představuje diskriminaci podle spotřebitelů.

= podstata: rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. = v praxi je tato forma nejčastější

Podmínky pro existenci:

• musí existovat rozdělení spotřebitelů do různých skupin

• není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli, protože potom by někdo ze skupiny s nízkou cenou mohl prodávat produkt někomu ze skupiny s vyšší cenou, což by vedlo ke stírání rozdílů mezi cenami.

4. Rozdíl mezi modelem Cournota, Stackelberga a Bertranda

Cournotův model = je založen na předpokladu, že v odvětví existují pouze dvě firmy, jež vyrábějí zcela homogenní produkt, mají stejné nákladové křivky, a znají tržní poptávkovou křivku. První firma se domnívá, že druhá firma nebude změnou výstupu reagovat na změnu výstupu první firmy.

Stackelbergův model oligopolu

= vychází ze stejných předpokladů jako Cournotův model ale

Cournotův model předpokládá reakci j-té firmy na změnu výstupu i-té firmy, zatímco Stacklebergův model takovou reakci bere v úvahu

5. Příklad na Stackelbergův model - je v posledním balíčku příkladů v aktualitách z předmětů

Test D:

1. Jáké jsou vlastnsti indiferenčních křivek a matematicky to dokázat

   • jsou klesající. Kombinace které znamenaji vice obou statku jsou preferovany před kombinacemi znamenající méně obou statku

   • Neprotínají se

   • v každem bode znazornujiciho spotřební situace se nachází indeïferencni křivák. Aby bylo mozne srovnávat uzitek jednotlivých kombinaci statku, musí kazda kombinace lezet na nejake ind. krivce

   • Jsou konvexni vzhledem k pocatku. cim méně ma spotřebitel statku X relativne ke statku Y, tim vice je ochoten ovbetovat statku Y, aby ušetřil dodatečnou jednotku statku X