Otázka 06 - Cenové diskriminace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Cenové diskriminace, alokační efektivnost cenové diskriminace, základní cíl diskriminace, jednotlivé stupně, využití časového horizontu v diskriminacích, definice a popis, možnosti využití, kritické zhodnocení, praktické aplikace.
Cenová diskriminace – Skutečnost, že monopol disponuje určitou monopolní siloou, mu umožňuje používat v cenové strategii tzv. cenovou diskriminaci. Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen stejných výrobků pro různé spotřebitele, aniž by k tomu vedly nákladové důvody.
Cenová diskriminace prvního stupně – je pojem, který se používá k popisu největší možné segmentace trhu. Představuje víceméně teoretickou situaci diskriminace podle spotřebitelů, kdy monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je tento spotřebitel ochoten zaplati za každou koupenou jednotku. ( Někteří autoři tuto maximální cenu označují jako vymíněnou cenu, jiní jako rezervační cenu, vycházejíce z původního anglického termínu „Reservation Price“.) Tím monopol získává pro sebe celý přebytek spotřebitele.
Přebytek spotřebitele ve své z dřívějška známé podobě, tj. jako rozdíl mezi celkovým užitkem a spotřebovanáho množství statku a výdaji na jeho získání, je na obrázku znázorněn tmavější plochou. Pokud monopol zvýší produkci až na úroveň Q´ ( kde se v bodě B cena rovná mezním nákladům MC), a pokud ji v extrémním případě realozuje za teoretickou cenu C, dosáhne zisku odpovídající ploše ABC.
Cenová diskriminace druhého stupně – Cenová diskriminace druhého stupně spočívá ve stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku (jde tedy o diskriminaci v závislosti na prodaném množství). Protože jsou jednomu spotřebiteli v závislosti na různých blocích kupovaného množství stanoveny monopolem rozdílné ceny, označují někteří autoři cenovou diskriminaci druhého stupně jako „ Multi-Part Pricing“.
Cenovou diskriminací druhého stupně může monopol získat část přebytku spotřebitele ( nikoli však celý jako v případě prvního stupně).
S cenovou diskriminací druhé stupně se můžeme setkat v monopolizovaných odvětvích výroby a dopravy, vody a elektrické energie. Npříklad v případě elektrické energie využívá monopolista toho, že každá domácnost nezbytně potřebuje zrčité, minimální množství elektřiny(lednice, pračka, …. V tomto případě monoplista určí základní cenu vyšší a na další část spotřeby určí nižší cenu.
Cenová diskriminace třetího stupně – Cenová diskriminace třetího stupně je podobná cenové diskriminaci prvního stupně tím, že představuje diskriminaci podle spotřebitelů. Její podstatou je rozdělení spotřebitelů na dvě a více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. V praxi je tato forma používána nejčastěji. Existence této formy diskriminace je podmíněno následujícímí podmínkami: