Chování spotřebitele
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Chování spotřebitele na trhu statků
Chování spotřebitele
Racionálně se rozhodující spotřebitel má:
neomezené potřeby, které uspokojuje pomocí spotřeby statků
omezené zdroje (příjem a důchod)
Tento subjektivní pocit uspokojení ze spotřeby statků nazýváme užitek.
Vlastnosti ekonomických statků jsou:
žádoucí z hlediska užitku
tržní vzhledem k tržní ceně
soukromé podle možnosti vyloučení
Měření užitku
Teorie užitku (kardinalistické pojetí)
Předpoklady:
matematická větev – možnost matematického důkazu
spotřebitel je schopen vyjádřit užitek v peněžních jednotkách (užitečnost)
racionální chování spotřebitele
Racionálně rozhodující se spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny:
užitek ze spotřeby statků (míru uspokojení vyjádřenou užitečností)
cenu statku (výdaj na nákup statku) s cílem maximalizovat svůj užitek (uspokojení)
Mezní užitek (MU = Marginal Unit)
Celkový užitek (TU = Total Unit)
Vztah funkcí celkového užitku (TU) a mezního užitku (MU)
Rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho statku
Přebytek spotřebitele (CS = Consumer Surplus)
Rovnováha spotřebitele při nákupu kombinace statků
Zákon rovnosti mezních užitků
podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám
$$\frac{MU\ statku\ 1}{p\ statku\ 1} = \ \frac{MU\ statku\ 2}{p\ statku\ 2} = \ \frac{\text{MU\ statku\ x}}{\text{p\ statku\ x}}$$
Individuální poptávka funkce (d)
vyjadřuje poptávku jediného spotřebitele
funkce poptávky je chápána jednoduše jako funkce mezního užitku: f (MU) = f (d)
Příklad:
Pan Petr je racionálně rozhodující se spotřebitel, který pociťuje potřebu žízně. Tuto svoji potřebu žízně se rozhodl uspokojit pitím piva. Zároveň je pan Petr schopen říci na kolik korun si cení možnost vypít další (dodatečnou jednotku) piva.
Tržní cena piva je 30 Kč/0,5 l. Pan Petr je při svých nákupních rozhodováních omezen svým příjmem, který činí 27 300 Kč.
Statek (pivo)
q (0,5 l)
Uspokojení ze spotřeby
(Kč/0,5 l)
1 50 2 40 3 30 4 20 5 10 6 0 7 -101. Jak velké množství piv pan Petr musí vypít k uspokojení své potřeby (žízně)?
Početní řešení
Statek (pivo)
q (0,5 l)
Mezní užitek
MU (Kč/0,5 l)
1 50 2 40 3 30 4 20 5 10 6 0 7 -10TU je maximální, když je mezní užitek roven nule.
Obecná rovnice přímky: y = - ax + b
MU = - aq + b
50 = - 1a + b
40 = - 2a + b
a = 10
b = 60
MU = - 10q + 60
2. Jak velkého uspokojení (užitku) ze spotřeby daného množství pan Petr dosáhne?
Početní řešení
Statek (pivo)
q (0,5 l)
Mezní užitek
MU (Kč/0,5 l)
Celkový užitek
TU (Kč)
1 50 50 2 40 90 3 30 120 4 20 140 5 10 150 6 0 150 7 -10 140Obecná rovnice paraboly: y = - ax2+ bx + c (c = 0)
50 = - a12 + b1
90 = - a22+ b2
a = 5
b = 55
TU = - 5q2 + 55q
3. Při jakém množství piv je pan Petr v rovnováze (optimu)? PT = 30 Kč/0,5 l