Dokonalá konkurence a tržní rovnováha

Individuální nabídková křivka se shoduje s rostoucí částí křivky MC - ležící nad bodem minimální křivky AVC (tj. nad bodem uzavření firmy v krátkém období).

Křivka krátkodobé tržní (dílčí) nabídky je za předpokladu neměnnosti cen vstupů dána horizontálním součtem individuálních nabídkových křivek (tj. částmi křivek MC) jednotlivých firem v daném odvětví.

Tržní rovnováha na dokonale konkurenčním trhu

Má–li být trh v rovnováze, musí platit současně P = MU a P = MC a odtud: MU = MC

Tržní nerovnováha na dokonale konkurenčním trhu

1. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena.

• Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami.

• Výrobci na to reagují snižováním ceny.

2. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena.

• Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky.

• Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.

Pro dosažení tržní rovnováhy je nezbytná současná rovnováha strany poptávky i strany nabídky. Rovnováhy poptávky je dosaženo, když jsou v rovnováze všichni spotřebitelé, tj. cena je rovna MU. Rovnováhy strany nabídky je dosaženo, pokud se v rovnováze nacházejí všechny firmy, tj. cena je rovna MC. Podmínku rovnováhy celého dokonale konkurenčního trhu můžeme tedy zapsat v podobě rovnosti MU a MC.

Tržní rovnováha nastává v bodě průsečíku tržní poptávky s tržní nabídkou. Nabídka se rovná poptávce, nevznikají přebytky (převis nabídky) ani nedostatky (převis poptávky) zboží na trhu (trh je „vyčištěn“ pomocí pružných cen).

V modelu dokonalé konkurence předpokládáme, že systém tržních cen (cenový mechanizmus) zabezpečuje, že trh neustále automaticky inklinuje k tržní rovnováze.

Ekonomický přebytek

Trh nejen zabezpečuje efektivní alokaci výrobních faktorů, ale ekonomickým subjektům přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce.

1. Přebytek spotřebitele

Při vysvětlování přebytku spotřebitele vyjdeme ze známých skutečností:

1. Cena je pro spotřebitele informací, podle níž se rozhoduje, kolik statků nakoupí.

2. Víme, že cena se musí rovnat meznímu užitku poslední opotřebovávané jednotky statku.

3. To znamená, že mezní užitek jednotek nakoupených dříve je vyšší než jejich cena, spotřebitel získá určitý užitek navíc.

2. Přebytek výrobce (Producer Surplus)

Obdobně, jako přebytek spotřebitele, lze odvodit i přebytek výrobce:

1. Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům.

2. Mezní náklady předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší než cena,

za kterou jsou prodávány.

Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady, který nazýváme přebytkem výrobce na jednotku produkce.

Spotřebitelský přebytek představuje rozdíl mezi celkovým užitkem daného množství zboží a výdaji, které spotřebitel vynaložil na jeho nákup. Vzniká v důsledku toho, že cena je určena mezním užitkem.