Geografické aspekty politiky 3. přednáška

Stát: základní politicko-geografická charakteristika

Stát

= je základní jednotkou v mezinárodním systému

Hlavní znaky státu:

Teritorialita – musí mít dané území

velikost území není omezena – nejmenší státem je Vatikán (0,44km2), největším Rusko (17 mil. km2)

každý stát by měl umět deklarovat území, nad kterým uplatňuje svou svrchovanou moc

Obyvatelstvo – stát musí umět zajistit reprodukci vlastního obyvatelstva (nelze složit stát ze samých mužů či žen)

dále by měl umět sečíst počet svých obyvatel – problém kočovného obyvatelstva (např. Beduíni v Africe)

Princip svrchované státní moci – politická organizovanost

každý stát by měl disponovat centrální mocí, vládou, která by měla být schopna uplatňovat autoritu a mít monopol na využití násilí (Max Weber)

Princip suverenity – svrchovanosti – vnitřní – musí dosáhnout stavu, kdy státní moc není narušována externími ani interními vlivy

vnější – stát je tzv mezinárodně uznán – ostatní státy ho uznávají jako stát. Může zde být členství v OSN

V praxi se setkáváme i se státy, které tyto znaky nesplňují = slabé a rozpadající se státy

od 90. let se o nich hovoří jako o specifických jednotkách v mezinárodních vztazích

Somálská krize – občanská válka, vnitrostátní anarchie, zhroucení vlády a vnitřní suverenity, úvahy OSN o pozastavení státnosti a převzetí vlády

Súdán – rok 2001 – odštěpení od Jižního Súdánu

Spojená Arabská Republika (SAR), Haiti, dlouhou dobu i Srí Lanka

Sierra Leona a Libérie – občanské války kvůli přítomnosti velkého nerostného bohatství

v dnešní době se jedná například o Sýrii

Index křehkosti státu – čím vyšší index = potenciál se rozpadnout, nejsou schopné zajistit hlavní potřeby občanů (zdravotnictví, sociální systém, bezpečnost)

Uznání státu

princip mezinárodního uznání – navázání diplomatických vztahů (diplomatických kontaktů) s jiným státem = uznává stát za sobě rovný v mezinárodním systému, je potřeba aby toto udělalo co nejvíce států (či jak se k otázce uznání postaví velmoci OSN)

vstup do OSN = potvrzení statusu státnosti, přijatá země musí být mírumilovná, členství musí navrhnou Rada bezpečnosti OSN Valnému shromáždění OSN (které o tom poté hlasuje)

zvláštní případy:

Kosovo – vyhlášeno 2013, snaží se získat uznání ostatních zemí (spojencem Kosova je USA, Rusko je ale proti – blokuje přijetí do OSN)

Izrael – nemá navázané styky s regionem Blízkého Východu, přesto je členem OSN

Taiwan – dříve koloniální nadvláda Číny, sídlo čínských nacionalistů, kteří uprchli před komunismem, nejdříve uznán, pak kvůli ping-pong diplomacy zase zrušen

Útvary s omezenou suverenitou

• kolonie – neměly vlastní státnost, ale nebyly integrálně součástí nadřízeného státu

  • v případě Velké Británie – nepřímá správa, hlavní záležitosti řešili Britové, méně významní úředníci z kolonií