Geografické aspekty politiky 5. přednáška

Státní hranice a administrativní hranice

• hranice státu ohraničují území, na kterém je uplatňována suverenita.

• otázka stability je dána tím, jestli hranice protínají homogenní či nehomogenní území

  • Blízký Východ – hranice značně nestabilní

po Arabském Jaru narušena stabilita

Stabilní hranice jsou hranice přírodní

Etnické

nepřekonávající regiony se silnými vazbami

2 úhly pohledu na funkci hranic:

1. hranice jako bariéra – odděluje

zabraňuje volnému přechodu

1. hranice jako místo kontaktu – EU

usnadňuje komunikaci mezi státy

Hranice: propustné – mohou požadovat vízum atp.

nepropustné – velmi těžké překročit

železná opona

spíše u diktátorských režimů

možnosti vzniku středověkého státu – konsolidace centra a postupné šíření vlivu, dokud nenarazil na vliv jiného státu

hranice = prostor oddělující vliv dvou konsolidujících center

hranice typu frontier – prostor vlivu

hranice border – přírodní hranice

hranice státní – odděluje dvě suverenity

X

administrativní – odděluje dvě vnitrostátní jednotky

přirozená hranice – pohoří

řeka

jezero

geometrické hranice – stanoveny uměle, podle pravítka

především v řídce osídlených oblastech

oblast Sahary, hranice Gambie – vklíněna do území Senegalu, kopíruje tok řeky Gambie

geometrická astronomická hranice – kopíruje nějakou rovnoběžku

antecendentní hranice – vytyčena ještě před zformováním kulturně-politického prostředí

subsekventní hranice – bere na vědomí kulturně-politická prostředí

asekventní hranice – vytyčena díky vojenským výbojům nebo sňatkové politice (R-U, SSSR)

superimponovaná hranice – nařízena „z vnějšku“, např. Rakousko-Uhersko;

Východní Německo – nařízeno vítěznými mocnostmi 2. světové války;

Bangladéš – mnoho Bengálců žije za hranicemi – v Indii, separatistické tendence

reliktní hranice – už neexistuje

její efekt je ale stále patrný

• rozdělení Berlína

• Somálsko

• má tendence se opět obnovit

Hranice de jure a de facto:

• neuznané hranice

de jure – vyplývá z mezinárodních smluv

je zkreslena na politické mapě

de facto – území, na kterém stát uplatňuje suverenitu

rozdíl mezi těmito dvěma hranicemi:

území Kašmíru – Kašmír „odtržen“ od Pákistánu, snažil se připojit k Indii, neuznané hranice → pro Indii i pro Pákistán jiná představa hranice

při vzniku Moldavska Podněsteří jednostranně vyhlásila nezávislost – moldavská vláda na ně zaútočila, ti se ale spojili s Ruskem

nyní je Podněsteří kvazistátem postrádajícím suverenitu

moldavská vláda ale nemá pravomoci, aby tuto oblast ovládla → „mezinárodní vakuum“

Gruzie po roku 1991 – některé regiony se odmítly podvolit autoritě centra a vyhlásily nezávislost – některé si vynutily částečnou autonomii

snaha si opět podrobit Abcházii a Jižní Osetii → Rusko je uznává a vojensky je podpořilo