TTMV 2

NEOREALISMUS A KENNETH WALTZ

- americký profesor politologie

- dílo Theory od International Politics (Teorie mezinárodní politiky) – 1979 -> zakladatel neorealistické větve realismu

- spočátku vycházel z klasického realismu, později se proti němu vymezil

- fungování jednotlivých států a jejich interakce pochopíme, jen pokud na ně pohlížíme z hlediska systémově-strukturálního - > Waltzův teoretický přístup nazýván strukturálním realismem (structural realism)

- vliv existence struktury a povahy mezinárodního systému na jednotky zohledňuje i klasický realismus, marxismus či liberální teorie

- Waltzovým přínosem pro teorie mezinárodních vztahů je rozlišení různých analytických rovin

• Kniha Man, The State and War (Člověk, stát a válka, 1959) – zkoumal příčiny válek

• 3 příčin válek: lidské chování (respektive špatná lidská povaha), vnitřní uspořádání státu (respektive jeho charakter, např. nedemokratický) a absence nadřazené moci na mezinárodní úrovni (respektive anarchický mezinárodní systém)

- pro Waltze je klíčovým pojmem struktura mezinárodního systému (my používáme pojem hladina analýzy – levels of analysis) -> strukturální vlivy ovlivňují, determinují či omezují aktéry

- mezinárodní systém je složený z interagujících jednotek, kterou jsou v mezinárodním systému nějak strukturovány

Struktura mezinárodního systému tři složky/znaky:

1. řídící princip mezinárodního systému – je anarchický = státy spoléhají samy na sebe a snaží se zajistit si své přežití (aktéři jednají autonomně = suverenita)

• státy musí jednat stejně bez ohledu na svou vlastní povahu -> státy nuceny jednat v atmosféře vzájemné nedůvěry, svépomoci a vlastního posilování bezpečnosti

• aktéři jsou statičtí, nevyvíjejí se vzájemnou interakcí (homo oeconomius = člověk redukovaný na ekonomické jednání = racionalita)

2. státy jsou funkčně shodné jednotky (like-units) = povaha mezinárodního prostředí nutí jednotky chovat se stejně (= nuceni usilovat o vlastní přežití)

• stát počítá s nejpesimističtější variantou (musí myslet, že se spolupráce nevyvede, nedůvěra)

• spolupráce funguje jen v případě existence společné hrozby

3. distribuce moci (capabilities) jednotek v systému – jsou de facto jediným klíčovým faktorem, kterým rozlišujeme postavení států v mezinárodním systému

• schopnost státu přežít závisí na jeho relativní moci

• distribuce (rozložení) moci v rámci mezinárodního systému je nerovnoměrná – funguje logika mocenské rovnováhy

- neorealistická teorie zlepšila porozumění světové politiky objasněním konceptu struktury a vysvětlila určité významné zákonitosti mezinárodněpolitického chování, jako např. utváření rovnováhy

Kritika Waltzova neorealismu

- Andrew Linklater – Waltz ve své strukturální teorii zanedbává problematiku systémové změny způsobené samotnými jednotkami (přechází interakce jednotek, které mohou ovlivňovat systém)