TTMV 2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- Stephen Walt – modifikuje Waltzovu teorii vyvažování moci svou teorií vyvažování hrozeb (balance of threats) = stát ohrožený jiným státem se nesnaží pokaždé tuto krozbu mocensky vyvažovat
ne každý mocenský nárůst státu musí být všemi ostatními vnímán jako hrozba
vnímání hrozeb je závislé i na úmyslech ostatních států, geografii a může být ovlivněno i ideologickým vnímáním představitelů jednotlivých států
Přínos a postavení neorealismu v teoriích mezinárodních vztahů
- podává přesvědčující vysvětlení, proč zahraniční politika států je tak obdobná, i když se mohou odlišovat charakterem domácí politiky
- klasičtí realisté nedokázali rozpracovat koncept struktury mezinárodního systému
- vysvětluje důvody trvalosti mezinárodního systému pomocí specifikace jeho struktury
- hledá nejstabilnější formu uspořádání mezinárodního systému – za studené války bipolarita, po pádu bipolarity dochází k nastolení multipolarity a k novému mocenskému vyvažování = neorealismus má stále co nabídnout
- neorealismus tvrdí, že přináší do teorií mezinárodních vztahů pozitivismus = přesvědčení o možnosti/schopnosti objektivního poznání:
existuje objektivní realita – existuje daný způsob, jakým věci kolem nás existují, tj. jsou nezávislé na subjektech
existují od sebe oddělené objekty a subjekty – subjekt je hodnotově neutrální a není ovlivněn prostředím
jsme schopní poznat objektivní realitu – pomocí smyslů (hlavně zraku a hmatu, sluchu)
jsme schopní naše poznání myslet (uchopit hlavou)
a toto uchopení poznání jsme schopní komunikovat pomocí jazyka
- pozitivistický vliv na neorealismus lze vidět v tvrzení, že existuje realita mezinárodních vztahů, kterou tvoří systém = je sama o sobě, není nikým ovlivněná, formovaná
- věnuje zájem i jiným aktérům, než jen státům (mezinárodní organizace, nevládní organizace, mezinárodní korporace)
odmítá realistický přístup ke státu jako jakési „černé skříňce“ (nezáleží na procesech, které se dějí uvnitř), naopak chování státu v mezinárodním systému je ovlivněno vnitropolitickými procesy