Panregiony výpisky Euroasijský panregion
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Společenství nezávislých států
závěrečnou fázi rozkladu SSSR odstartovalo vyhlášení nezávislosti Litvy v roce 1991, kterou následovaly Lotyšsko, Estonsko a Ukrajina
Jelcin podnikl kroky ke státní svrchovanosti Ruské federace a tím SSSR hodilo přes palubu
v srpnu 1991 vše nečekaně skončilo a SSSR se rozpadlo
Svaz nezávislých států vznikl jako organizace, která sdružovala bývalé státy Sovětského svazu, které mely zájem pokračovat v ekonomické spolupráci
v současné době je členem 9 z 15 svazových republik
základem je Tašketská dohoda z května 1992, tedy dohoda o kolektivní bezpečnosti → to ale brzy vzalo za své, státy upřednostňovaly budování vlastních armád a budování vlastní bezpečnostní politiky
nejvýznamnější integrační prvek v prostoru bývalého SSSR je Eurasijské ekonomické společenství
celní unie → v roce 2001 se stává mezinárodní organizací, která je silně institucionalizovaná s jasně definovanými závazky členských zemí
Vztah Ruska a postsovětského prostoru
válka v Čečensku
symbol odporu malého národa, 1991 vyhlásilo Čečensko nezávislost, která do dnes není uznávaná
1995 prezident Jelcin vydal dokument „Strategie Ruské federace ve vztazích s členskými zeměmi Společenství nezávislých států“
dokument formuloval ruskou politiku vůči SNS ale i celému postsovětskému prostoru
politika Moskvy se začala razantně měnit po nástupu Vladimíra Putina v roce 2000 do úřadu prezidenta → výrazně posílily integrační tendence, od roku 2008 tvoří federaci 83 subjektů: 21 autonomních republik, 9 krajů, 46 oblastí, 4 autonomní okruhy, 2 federální města, 1 autonomní oblast
autonomní republiky, okruhy a oblast vznikaly primárně v neruských částech země
kraje a oblasti převážně v ruských
Turecko začalo aktivně rozvíjet své zájmy v oblasti, navázalo vztahy s Gruzií a Ázerbájdžánem
Arménie si naopak udržuje proruskou orientaci, což je také ovlivněno přítomností ruské vojenské základny a napjatými vztahy s Tureckem, kvůli genocidě Arménů, a s Ázerbájdžánem kvůli sporu o Náhorní Karabach (který sice fakticky patří Ázeru ale kontroluje jej Arménie)
konflikt mezi Arménii a Ázerem sahá ještě do období před vytvořením SSSR, kdy bolševici vytvořili na Zakavkazsku sovětskou federativní socialistickou republiku, v rámci ní došlo k administrativnímu rozhraničení, ve kterém se SSSR řídila principem – netvořit homogenní celky kvůli případnému sjednocení se proti centru – a tak na území Ázeru se ocitla početná Arménská menšina (právě v Náhorním Karabachu)
v roce 2009 došlo k navázání diplomatických vztahů mezi Arménií a Ázerem, což je první krok k normalizaci vztahů
Arménie je v tomto konfliktu podporovaná Ruskem
Gruzie
etnicky nejpestřejší ze zakavkazských států, a ještě ke všemu sousedí s nestabilním regionem Ruské federace (Čečensko, Ingušsko)