Panregiony výpisky Blízký Východ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Blízký Východ
region s největšími zásobami ropy
časté válečné konflikty
náboženský fundamentalismus
útoky nestátním militantních skupin
problémem stanovení států, které daný panregion tvoří
Od Atlantiku po Indický oceán
ještě před 1. světovou válkou se na tuto oblast v Evropě pohlíželo jako na tzv. muslimský svět
dále označována jako Levanta
v angličtině se uchytil Middle East
oblast lemovaná pěti moři:
Kaspickým, Černým, Středozemním, Rudým, Arabským
tím, jak se proměňují hranice, se i proměňuje panregion
území není geograficky kompaktní a rozkládá se na dvou kontinentech
Regionální multipolarita – struktura a vnitřní integrita Blízkého východu
s ohledem na politické a ekonomické vztahy se panregion dělí na několik subregionů nebo politických transnacionálních regionů → jsou mezi nimi častější interakce
historické subregiony: Levanta (Izrael, Sýrie, Libanon, Palestina)
oblast Úrodného půlměsíce (Izrael/Palestina, Libanon, Sýrie, Irák)
dnešní transnacionální regiony: Maghrib (Maroko, Západní Sahara, Alžírsko, Tunisko, Mauretánie, Libye)
tradiční oblast Blízkého východu (Egypt a státy od Středomoří na východ);
Arabský poloostrov → tyto regiony mají i své vnitřní rivaly:
v Magribu jsou to Alžírsko a Maroko, v Mašriku je to Egypt (Sýrie) a Izrael, v Perském zálivu je to Írán a Saudská Arábie (případně Irák)
panregion nelze ztotožňovat s arabským světem ani s muslimským → kromě arabských zemí sem patří Turecko, Írán, Afghánistán (jako přechodová země), nearabský Izrael, mezihraniční regiony Kurdistán a Balúčistán
Irán a Turecko se liší svou modernizací od svých arabských sousedů → Turecko se sekularizovalo, Írán odhazoval na své slavné předislámské období → ale do panregionu patří z hlediska ekonomického, politického, bezpečnostního ale i kulturního
Írán byl později v 7. a 8. století ovlivňován muslimskými výboji
arabské oblasti poznamenány nadvládou osmanských Turků od 16. do 20. století
Od velkolepé arabské islámské říše ke krachu panarabismu
1. světová válka
význam Perské ropy se projevil během 1. světové války, kdy Británie musela vyhnat Osmanskou říši, resp. Turky z Iráku, protože ohrožovali britské ropné věže
výsledkem 1. světové války tak byla porážka Osmanské říše a vítězství Francie a Británie, která se stala nejsilnější mocností v blízkovýchodním regionu a vymezovala tak hranice států a míru nezávislosti
Pařížská mírová konference v lednu 1919;
Francie, Británie a zástupce Arabů Fajsal → konflikt územních nároků
konference v San Remu 1920 se mocnosti dohodly na rozdělení arabských oblastí rozpadlé osmanské říše: vznikla mandátní území pod hlavičkou Společnosti národů
mandátní území Británie → Palestina, Transjordánsko a Irák