Panregiony výpisky Blízký Východ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
lokální konflikty → Egypt se stal na krátko regionálním hegemonem v 50. a 60. letech za vlády Gamala Násira → v té době se vytvořil konflikt mezi Saudskou Arábii a Egyptem, prostřednictvím Jemenu
v Jemenu vnikla občanská válka v roce 1962, kam Egypt zasáhl na straně revolučních sil, jež vyhlásily Jemenskou arabskou republiku Severní Jemen
Saudská Arábie podporovala svrženou monarchii, tedy Jižní Jemen
v Jižním Jemenu v roce 1969 převzali moc marxisti a vyhlásili Jemenskou lidově demokratickou republiku
revoluční nálady se přelily i do ostatních zemí → Irák vyhlásil po krvavém převratu v roce 1958 Irácká republika, v jejímž čele stanula socialistická strana Baas; Sýrie na přelomu 40. a 50. let, kde po řadě převratů také stanula strana Baas → místo spolupráce, mezi sebou vedli spory o vůdčí pozici mezi arabskými revolučními republikami
v roce 1969 byl sesazen Libyjský král Idrís sesazen vojenským převratem pod vedením Muammara Kaddáfího
vzniklo Libyjské lidově socialistické džamahíríje (způsob vlády, podle Zelené knihy, založený na přímé demokracii bez politických stran, fakticky vojenská diktatura vedená Kadáfím)
Bipolární konflikt – neuskutečnění sjednocení arabských států ovlivnil do jisté míry bipolární konflikt → soupeření dvou velmocí poháněné jednak touhou po kontrole, přístup k ropě, plynu a zajištění jejich dodávek → to přispělo k rozdělení oblasti a ke zničení jakékoliv geopolitické jednoty
zájem USA se projevoval od 30. let 20. století prostřednictvím American Oil Company, která objevila na území Saudské Arábie ropu a také kvůli letecké základně v Dhahránu → strategická oblast pro USA
USA se nejdříve snažila posílit slábnoucí vliv Británie na Blízkém východě, ale pak se začala sama zapojovat, stejně tak SSSR
SSSR chtělo prosadit svůj vliv v Turecku, kvůli přístupu do Černého moře, což Turecko zatrhlo odmítnutím, aby se Moskva podílela na kontrole úžiny Bospor a Dardanely
přiklonění Turecka k Západu, tato pozice se potvrdila v roce 1952 vstupem do NATO; dále chtělo SSSR navázat blízké vztahy s Íránem → SSSR proto podporovala vznik jižního Ázerbajdžánu a íránského Kurdistánu odtržením území na severu Íránu v roce 1946, ty se ale ještě ten samý rok připojily zpět → Írán poté vydal zamítavé stanovisko k sovětské žádosti o povolení k průzkumu severního Íránu kvůli nalezištím ropy
SSSR poté chtěla získat v Íránu vliv podporou íránské komunistické strany Tudeh a Íránské národní fronty v čele s Muhammadem Mossadeqem → Mossadeq se stal premiérem a chtěl znárodnit ropu, byl za pomoci CIA sesazen → Írán vytvořil s USA vojenskou alianci, do 70. let jeden z pilířů americké politiky na Blízkém východě
Írán i Turecko se staly v roce 1955 členy Bagdádského paktu spolu s VB, Irákem a Pákistánem