Panregiony výpisky Blízký Východ

Suezská krize – SSSR začala rozvíjet spolupráci s Egyptem a Sýrií. Egyptský prezident Násir znárodnil Suezský průplav, kde tak mohla Moskva prosazovat svůj vliv a také za sponzorovala Asuánské přehrady na řece Nil a vystavěla zde letecké a vojenské základny

• Francie, Británie a Izrael podnikly do Egypta invazi a snažily se k Suezskému průplavu získat přístup

  • vojenskou operaci ukončil zásah OSN iniciovaný SSSR i USA → Suezská krize se stala mezníkem úpadku Britského vlivu na Blízkém východě

• Egypt měl obavy z posílení vlivu Bagdádského paktu, a tak v roce 1958 inicioval vznik Sjednocené arabské republiky (Egypt, Sýrie, Jemen) ale Unie se rozpadala po převratu v Sýrii

vznik Izraele původně podporovaly obě strany USA i SSSR

• Izrael si postupně vybudoval těsnější vazby s USA a Izrael se tak stal opěrným bodem americké politiky

  • s pomocí USA se Izrael stal jedním z vojensky nejsilnějších států v regionu, USA si ale proti sobě poštvala arabské státy

• Šestidenní válka (třetí arabsko-izraelská) v roce 1967 mezi Izraelem na straně jedné a Egyptem, Sýrií a Jordánskem na straně druhé → Izrael vyšel úspěšně, a dokonce se obohatil na území všech třech států

• Jomkippurská válka v říjnu 1973 Izrael vs. Egypt a Sýrie

Nicméně se v bipolárním konfliktu vyskytli i přeběhlíci

• Irák vystoupil z Bagdádského paktu v roce 1959 a přiklonil se k Sovětskému svazu, s nímž v roce 1972 uzavřel smlouvu o přátelství na 15 let

• opačným případem je Egypt, který za vlády Anwar Sádáta v roce 1972 vyhostil sovětské vojenské poradce a ukončil tak vojenskou alianci se SSSR

  • USA Egyptu přislíbila pomoc při vývoji jaderných technologií pro mírové účely, jasným důkazem příklonu Egypta k Západu bylo podepsání mírové dohody Egypta s Izraelem v roce 1979, čímž Egypt získal masivní vojenskou a ekonomickou podporu ze strany USA → Egypt byl na několik let vyloučen z Ligy arabských států a její sídlo bylo přesunuté dočasně z Káhiry do Tunisu

v roce 1979 v důsledku islámské revoluce došlo ke svržení šáhova režimu v Íránu a USA přišly o klíčového spojence, nový režim v čele s ajatolláhem (v Šíitské větvi islámu největší znalec práva) Chomejním byl velkou hrozbou pro naplňování amerických zájmů na Blízkém východě

• pro USA, ale do jisté míry i SSSR podporovalo Íránsko-iráckou válku a dodávkami zbraní režim Saddáma Husajna v Iráku

Sovětským zájmům také nahrávala libyjská revoluce v roce 1969, protože Khaddáfí se po nástupu do funkce dožadoval odstranění amerických a britských základen z území Libye a umožnil SSSR využívat její námořní základny; Jižní Jemen byl taky na straně SSSR a stejně jako Libye povolil SSSR využívat námořní základnu v Adenu (až do sjednocení Severního i Jižního Jemenu v roce 1990)

Afghánistán byl zprvu neutrální, a tak čerpal z obou stran bipolárního konfliktu

• po sesazení krále v roce 1973 zde začal panovat marxistický režim, který se logicky přikláněl k Sovětskému svazu, což vyvolalo odpor opozičních mudžahedínů (usilují o zamezení cizího vlivu)