Panregiony výpisky Euroasijský panregion
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
první satelity SSSR:
Mongolská lidová republika (1924) a
Tuvinská lidová republika (1921)
vnitřní struktura země procházela neustálou proměnou, Sovětský svaz chtěl oslabit panislámské vize místních elit, a tak rozparceloval Střední Asii
do poloviny 30. let vzniklo 5 autonomních oblastí (Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán s Kyrgyzstánem; a na základě Stalinovy ústavy z roku 1936 došlo k rozhraničení Zakavkazska na Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii → před 2. světovou válkou tak SSSR zvedla počet svazových republik z původních 4 na 11, aniž by došlo k teritoriálnímu zisku
každá země měla zcela záměrně výraznou národnostní menšinu, aby se snížila akceschopnost vůči centru
Pakt Molotov-Ribbentrop v roce 1939 byl podle SSSR fenomenální úspěch
Moskva následně obsadila východní oblast Polska, ve Finsku si vynutila smlouvu o přátelství pobaltských států, v roce 1940 se rozšířil počet svazových republik o Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Moldávii a Karélie
v červnu 1941 napadlo Německo SSSR, a to se rázem ocitlo na straně spojenců, tedy na vítězné straně 2. světové války → čímž opět SSSR posílilo své územní zisky, vznik Německé demokratické republiky v roce 1949 pak završil formování východního bloku
na Blízkém východě SSSR kontrolovala íránský Teherán
SSSR protlačila do Charty OSN formulku o právu na sebeurčení, čehož později využívala při rozšíření vlivu
bipolární konflikt pak potvrdil vnik NATO z Varšavské smlouvy
bipolární rozdělení světa nakonec zaniklo rozkladem SSSR, který byl náhlý a nečekaný
Neoeuroasijství jako základní idea panregionu
Neoeuroasijství se hlásí k eurasijské tradici, která vznikla jako nejpodnětnější směr ruské meziválečné emigrace
vycházelo z teze, že Eurasie představuje kontinent nacházející se mezi Evropou a Asií, který se od obou těchto celků odlišuje jak geopoliticky, tak i kulturně a civilizačně
podstatou byla specifická koncepce ruské identity, která se opírala o kulturní svébytnost Ruska
Euroasijství se považovalo za alternativu ke koncepci evropanství
základním principem bylo:
pozitivní hodnocení Únorové revoluce roku 1917,
odmítnutí evropské úpadkové kultury a evropského křesťanství,
důraz na jednotu Eurasie, pozitivní role ruské pravoslavné církve,
antiparlamentarismus, antievropanismus, ruský izolacionalismus,
idea o výjimečnosti rusko-asijského světa
toto myšlení se znovuoživilo při ekonomických těžkostech SSSR, a tedy znamenalo posílení protizápadního myšlení
Neoeurasijství pak fungovalo jako alternativa k marxismu
reprezentantem neoeurasijství je Aleksandr Geljevič Dugin,
založil hnutí Eurazie, jehož cílem je zlomení světové hegemonie USA a jejich atlantických spojenců
dnes se jedná o silně zbyrokratizovanou centrálně řízenou organizaci s pevně danými stanovami a strukturou