Panregiony výpisky Jihovýchodní Asie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Východní Timor muslimské malajsko-indonéské souostroví
z dlouhodobého hlediska bylo nejzásadnějším rysem kolonialismu vytvoření nových a umělých hranic, které neodpovídají rozmístění etnik a kultur
příkladem je rozdělení malajského světa mezi britské a nizozemské koloniální impérium, kdy Malajci žijící po obou stranách Malacké úžiny zůstali po dekolonizaci rozděleni na území nových států Indonésie a Malajsie
Anglicko-nizozemská smlouva z roku 1824 rozdělila malajsko-indonéské souostroví tak, že oblast Malajského poloostrova a severního Bornea připadla Britům
z toho vnikla Malajsie, zatímco zbytek souostroví Nizozemcům → z čehož se později stala Indonésie
charakteristickým rysem vrcholného kolonialismu a imperialismu na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo koloniální rozdělení dokončeno, se změnilo paradigma mezinárodních vztahů v regionu → nejdříve probíhala intenzivní obchodní výměna a po vytvoření koloniálních států byly tyto styky přerušeny
ve 20. a 30. letech 20. století začali příslušníci místních elit, kteří studovali v koloniálních zemích, prosazovat myšlenky národní rovnosti, svobody, práva na sebeurčení
velkou změnu ale nepřinesli na rozdíl od války v Pacifiku
válka v Pacifiku a japonská okupace v letech 1942-1945
přes noc ukončení koloniálního řádu a po válce se nepodařilo obnovit, národy Jihovýchodní Asie si uvědomily, že si mohou vládnout samy
Japonská kapitulace v srpnu 1945 odstartovala proces dekolonizace, během kterého většina zemí získala nezávislost
Filipíny 1946 ale za cenu přítomnosti amerických vojenských základen do roku 1992 a Barma 1948
dramatičtější průběh měla dekolonizace v Indočíně a Indonésii (bývala Nizozemská východní Indie)
Nizozemci ani Francouzi se nehodlali svých držav vzdát
konference v Bundungu 1955 (první konferenci asijských a afrických zemí) se nesla v duchu silné antikoloniální rétoriky → Sukarnova Indonésie se stala lídrem nově dekolonizovaných zemí
Deset mírových principů: princip neutrality v bipolárním konfliktu → to vedlo k založení Hnutí nezúčastněných zemí na Bělehradské konferenci v roce 1961
ne všechny země ale chtěly jít cestou neutrality:
ve Vietnamu vládli komunisté;
v Laosu probíhala mezi levicí a pravicí občanská válka, nebo přímo komunistické povstání (Malajsko, Filipíny)
strach ze šířícího se komunismu přitáhl pozornost Západu
Malajská krize proti čínským komunistům byla potlačená jen díky masivní britské pomoci
Vietnamská válka
i to bylo důvodem k založení vojenského paktu SEATO (Organizace smlouvy pro Jihovýchodní Asii)
mezinárodní organizace pro kolektivní bezpečnost založená v roce 1954
členskou základnu tvořily Pákistán, Thajsko, Filipíny a USA, VB, Francie, Austrálie a Nový Zéland
nicméně organizace nebyla příliš akce schopná a po rozdělení názorů na řešení vietnamské války se v roce 1977 rozpadla