UMV 16

VÝZKUM MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

• charakter spolupráce (kdo je aktérem, vládní organizace / NGOs)

  • IGOs – členy jsou státy - upozorňují na významná témata v oblasti MV

  • NGOs – členy nejsou státy, sdružení jednotlivců, věnují se oblastem (kulturním, společenským, humanitárním, environmentálním) - upozorňují na témata, kterých si státy tolik nevšímají

    • 19. st. – Britská společnost proti otroctví

    • 20. st. – nárůst NGOs

    • po konci Studené války – boom při zakládání NGOs

    • Greenpeace, Amnesty International, Červený kříž

• dělení organizací podle typu člensví

  • BINGO – orientovány na zisk, nejsou považovány za mezinárodní organizace – jejich cílem má být všeobecné blaho

  • nadnárodní koporace

NADNÁRODNÍ KORPORACE

• obchodní společnosti, kterým se podařilo ovládnout obchod s určitou komoditou v dané oblasti, např. Hudsonův záliv

• nárůst významu nadnárodních organizací v 70. letech – zvýšená pozornost ohledně jejího fungování

  • oblasti „ekonomické triády“ – USA, Japonsko, Z Evropa sídla nadnárodních korporací

  • dohled na „korporální zodpovědnost“ – snaha o zlepšení životních podmínek zaměstnanců, nátlaky na korporace, snaha o zlepšení životního prostředí

    • negativní vliv korporátů – země JV Asie – nízké mzdy pracovníků

• dělení podle rozsahu členství

  • požadavky pro členství

    • omezení dle geografických kritérií – AU

    • omezení pro vývoz (např. ropa – OPEC)

    • omezení dle splnění ekonomické úrovně – OECD

  • tzv. limitované a nelimitované členství

    • nelimitované členství – účast v organizace není limitována žádnými podmínkami

    • limitované členství – omezeno ekonomicky / geograficky atd.

• dělení podle cílů a priorit spolupráce

  • MO se všeobecnými cíli – věnují se celé škále témat (OSN, AU, EU)

  • MO s partikulárními cíli – jsou zaměřeny na konkrétní problematiku (bezpečnostní aliance – cílem je bezpečnostní dimenze – NATO, SEATO, ANZUS, ANZUK)

FUNKCE A ROLE MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ

• funkce: jaká jsou očekávání zakladatelů a jaký cíl sledují její aktéři

• artikulace a agregace norem – cílem je sdružovat členy se stejnými zájmy a jejich následné prosazování

• selekce norem – nastavení priorit (každý stát v rámci EU artikuluje své zájmy a následně utváří koalice se státy, kteří mají stejné zájmy – agreguje se – a následně EU provede selekci norem)

• funkce tvorby koalic – spojení států za účelem artikulace společných zájmů

  • G77 – platforma vznikající v rámci UNSTAD v OSN, snaží se prosadit změnu mezinárodního fungování politiky vůči postkoloniálním státům

  • Asociace malých ostrovních států – uskupení v rámci OSN, státy, které jsou charakteristické malou rozlohou – mají malý hlas v rámci OSN, typické problémy – globální oteplování způsobuje potápění ostrovů