Panregiony výpisky Latinská Amerika

rysem Latinské Ameriky se stalo střídání pravicových a levicových diktatur → Hugo Chávez (Nicolás Maduro) ve Venezuele nebo Evo Moráles v Bolívii jsou populisté, kteří volají po osvobození od vlivu USA v Latinské Americe → protože vlastní nerostné suroviny, navazují vztahy s ostatními státy, se kterými je pojí nevraživost vůči USA, př. Írán, Čína (aby dodržovali politiku jedné Číny) → Čína si budu je té vliv, aby se mohla ucházet o vybudování alternativy k Panamskému průplavu, tedy železničnímu spojení, či jiné podoby „přechodu“ v Kolumbii. Kolumbie však aktivně spolupracuje s USA

• krajně levicové státy: Venezuela, Bolívie, Ekvádor

• pravicové státy: Peru a Chile (po pádu Allendeho v 70. letech výrazná orientace na USA)

• středolevé až pragmatické: Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay

časté ozbrojené střety mezi státy

• ve 30. letech válka o území Gran Chaco na Paraguayské a Bolivijské hranici → nejkrvavější střet v moderní historii Jižní Ameriky, vyhrála Paraguay a ke svému území připojila velkou část nového území

• 1969 válka mezi Hondurasem a Salvadorem vypukla po fotbalovém utkání, vyřešeno až počátkem 90. let → ukázalo, jak velké napětí mezi státy je

• střet mezi Chile a Argentinou o vymezení hranice v Patagonii a Ohňové zemi a v oblasti Beaglova průlivu

• Nikaragua vs. Kolumbie o vlastnictví karibských ostrůvků San Andres

• spor mezi Ekvádorem a Peru ohledně Amazonské pánve

• Argentina a Velká Británie o Falklandy

nyní státy Latinské Ameriky soupeří o vliv v oblasti Arktidy → Chile, Argentina, Peru, Ekvádor

na přelomu 60. a 70. let se Latinská Amerika chtěla vymanit z periferie světa a chtěla nastartovat svůj ekonomický růst → vůdcem této myšlenky byl ekonom Raúl Prebisch, který tvrdil, že stát by se neměl soustředit na jednu komoditu, kterou vyváží, ale na všechny, které k fungování státu potřebuje → to podle něj mělo vést k emancipaci a vymanění se z kapitálu USA → což se ukázalo jako nesmysl (účinnější by byla modernizace a restrukturalizace ekonomik)

• nyní jsou hlavními tahouny ekonomiky Brazílie, Argentina a Chile

Brazilsko-argentinský konflikt

• jazyková odlišnost, různé typy kolonizace, etnické složení odlišné

• antagonismus vyvrcholil v době, kdy obě země vyvíjely jaderný program

• předpoklad Brazílie jako regionální mocnosti: největší a nejlidnatější země

• předpoklad Argentiny: největší španělsky mluvící země (po Mexiku)

Mexiko je diskriminováno v diskusi o roli reprezentanta Latinské Ameriky, protože má velké vazby s USA

na ekonomicko-politickém rozmachu má největší zásluhu integrace a spolupráce zemí

• uskupení IBSA – sdružuje státy Jihu bez ohledu na geografickou polohu

• BRICS – země s rychle rostoucími ekonomikami a politickým potenciálem

• dále podpora pořádání významných sportovních událostí