Panregiony výpisky Latinská Amerika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Nizozemci obsadili dnešní Surinam (součást Guyany), Nizozemské Antily (St. Martin, Arubu, Curacao)
Britové byli na Jamajce (přestupní stanice pro otroky z Afriky) → neustále se snažili mále ostrůvky sjednotit pod jednu správu do jednoho státního celku → Federace závětrných ostrovů, v roce 1958 nahrazeno Západoindickou federací → rychlý rozpad, ale britský vliv do dnes (členství v Commonwealthu, společná měna východokaribský dolar), Britové si do současnosti udrželi nejvíce území → doposud plnou nezávislost nemají Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy, Bermudy či Montserrat
objevili se i Dánové, kteří svá území prodali USA v roce 1917 → dnešní Panenské ostrovy
Švédové obývali krátce ostrůvek St. Barthélemy
přítomnost USA odstartovala výhra nad Španělskem v roce 1989 → obsazení Kuby (cukřenka USA), Portoriko (do dnes tzv. volně přidružený stát k USA, Portorikánci tak mají občanství v USA, ale nemohou volit v prezidentských volbách) → většina obyvatel kreolové ne potomci Afričanů, jako je to ve zbytku karibských ostrovů
Floridu se střediskem v Miami můžeme přiřadit ke Karibiku → výrazný podíl černošského obyvatelstva, rozšířená španělština, přechodový region mezi panregiony
-
běloši, indiáni, Afričané → vniklo smíšené obyvatelstvo: mesticové (Španěl + indián);
mulaté (Španěl + černoch);
zambové (indián + černoch)
v Latinské Americe se vyvinula pigmentokracie (určování sociálního statusu podle barvy pleti), později rozdělení na: majitel haciendy a chudý nádeník → emancipace států vedla k nacionalizaci, vznikli také Caudillové – vůdcové, vojenští/političtí předáci – často v rozporu s demokracií, protože zajišťovali pořádek (Juan Manuel de Rosas – vnitřní sjednocení Argentiny v 19. století, Hugo Chávez – propagátor myšlenky Indo-afro-iberoameriky)
-
v druhé polovině 19. století druhá masová vlna integrace z Evropy, tzv. druhá conquista → Argentina a Uruguay vznikaly s dominantním podílem evropského obyvatelstva bez výraznějších menšin; Paraguay, Bolívie, Peru si udržely indiánský charakter; v Karibiku převážně černošské obyvatelstvo; po této přílivové vlně dostala Latinská Amerika civilizovanější rozměr
evropané určovali další ekonomické směřování panregionu
Latinská Amerika ve 20. století
-
i přesto, že nezávislost o více než 100 let dříve než ve zbytku světa, po celé 20. století ve stínu USA → USA v případě potřeby zasahovaly do chodu politiky, např. podpora autoritářských režimů (Pinochet v Chile, Trujillo v Dominikánské republice → spojoval je odpor ke komunismu, takých partnerů si USA v bipolárním konfliktu cenila)
jako USA podporovaly spřátelené režimy, tak tvrdě vystupovali po těch nepřátelských, příkladem Granada v polovině 80. let – tzv. Druhá karibská krize → Mauric Bishop se pokoušel se svým hnutím New Jewel nastolit na ostrově komunismus