Úvod do praktické žurnalistiky 4

„Zpráva“ a Yelloow press koncem 19. století

• yellow journalism = fake news

• Joseph Pulitzer koupil The New York World (1884) a růst nákladů díky zveřejňování senzačních příběhů

• Joseph Pulitzer = jeden ze zakladatelů bulvární žurnalistiky (tabloid journalism)

Příklady novinových titulků žlutého tisku:

„Abraham Lincoln was a Woman“

„Snake with Human Head Found in Arkansas“

„Is your Cat from Mars?“

„Supreme Court Judges are Naked Under Robes!“

Zpravodajství v reflexi (badatelů)

Až od 20. století a badatelé se zajímají o zprávy

Význam zprávy v kontextu její funkce, zajímavosti/atraktivnosti (newsworthiness), hodnoty (value) a v éře masové komunikace zkoumána v kontextu: konzumerismus,

infotainmentu,

tabloidizace (bulvarizace),

trivializace

Po 2. světové válce

• Vynález a rozvoj TV vysílání

• Mediatizace politiky

• Růst významu politické komunikace

• Relevance PR

• Relevance politického marketingu

• Význam veřejného mínění (public opinion)

Od 60. let 20. století

V 60. letech „vynález“ sociálního konstruktivismu

„Zpráva je sociální konstrukt“ (srov. s 4 Digital Journalism 2017, DEFINING „FAKE NEWS“ A typology of scholarly definitions Edson C. Tandoc Jr., Zhen Wei Lim and Richard Ling).

Rostoucí zájem badatelů o:

• agenda-setting

• priming, framing a gatekeepers

Hledání odpovědí na otázky typu: Kdy a která zpráva je významná? Kdo rozhoduje o zprávě, řazení, kontextu atp.?

Zpráva v éře globalizace

• internacionalizace (tiskové agentury + satelity)

• globalizace (CNN)

• internet (online news)

• web 2.0 (online news + občanský žurnál)

• sociální média

• obsah tvořený uživateli

• růst participace uživatelů

• „YouTubizace“

• okamžité zpravodajství

• sdílení a komunitní sítě

• personalizace díky IT

• synkreze (skrze více kanálů)

Synkreze – 1 médium = více kanálů

tj. zpráva, byť může být pro různé platformy uzpůsobená, se odvysílá v TV, je na webu média, na YT, Facebooku média, Twitteru média a redaktoři daného média mají pak vlastní blogy, facebookové a twitterové profily a tyto sociální sítě využívají k práci.

Zpráva

„jedná se o informaci, která je zveřejněna v novinách a vysílá se v rozhlase a televizi“ a je o aktuální situaci nebo události (CollinsDictionary)

Zpráva o nedávných událostech (Merriam Webster)

BBC definuje zprávy jako „journalism is based on facts, either observed and verified directly by the reporter, or reported and verified from knowledgeable sources“

Zprávy musí být: nestranné (impartial),

přesné (accurate),

nezávislé (independent),

férové (fair),

úplné (comprehensive)

Charakteristika

1. věcnost (jasné a srozumitelné)

2. přesnost

3. úplnost

4. spolehlivost

5. včasnost (aktuálnost)

6. citová neutralita (nepředpojatost)

7. blízkost

8. význačnost

L. S. Burns (žurnalistika): 1. jednoduchost

2. nejvýznamnější záležitosti na prvním místě

3. důvěryhodný zdroj