Panregiony výpisky Indický panregion

Indický panregion

• jeden z nejmladších panregionů – začal se vyvíjet až po 2. světové válce a po dekolonizaci a odchodu Britů z Indie (1947–48) → začala se utvářet nová struktura mocenských vztahů

• obrovský lidský

ekonomický,

politický a

geopolitický potenciál, který je ale nevyužitý, a protože v období bipolárního konfliktu zůstával region uzavřený, na periferii světového dění

• v posledních dvou desetiletích se Indický subkontinent proměňuje

  • začíná ovlivňovat politický vývoj a je tak na cestě z periferie o centra světové politiky

Politická geografie Indického subkontinentu

• podle kulturně-náboženských faktorů tvoří subkontinent jen Indie a Nepál – hinduistická civilizace, Pákistán, Bangladéš, Maledivy – islámská civilizace nebo Barma/Maynar, Srí Lanka a Bhútán jakožto budhistická civilizace

• fyzicko-geografické vymezení obsahuje Indii, Nepál, Bhútán, Bangladéš, Srí Lanka, Pákistán, západní část Barmy

• dělení na základě historických vazeb:

  • Britská Indie (Indie, Pákistán, Bangladéš) a okolními britskými državami (Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Barma)

• z geopolitického pohledu je Indický subkontinent tvořen 8 státy:

  • Pákistán, Indie, Nepál, Bhútán, Bangladéš, Barma, Srí Lanka, Maledivy

• etnicky, jazykově, kulturně vysoce fragmentovaný panregion a od 8. století, když ze severovýchodu přicházeli Arabové a islám, vzrostla i náboženská fragmentace → ve středověku většinu území ovládali arabské sultanáty

• v 15. a 16 století začaly na kontinent ze severu pronikat Mughalové

  • středoasijští nájezdníci vyznávající islám, kteří zde rychle rozšiřují svoji moc → Říše Velkých Mughalů byla prvním novodobým státním útvarem, nikdy se jim však nepodařilo ovládnout celý panregion → vrchol moci Říše zaznamenala v 17. století, tehdy do regionu postupně začali zasahovat Evropané

• po objevení Indie Portugalci v roce 1498 se zejména v 17. století začali v Indii prosazovat Britové, Francouzi a Holanďané → ti na pobřeží zakládali své obchodní společnosti a v Mughalské říši rozvinuli obchod, do politické sféry ale Evropané nezasahovali

• v 18. století začala moc Mughalů slábnout a Evropané byli stále více zatahování do politických záležitostí panregionu → v polovině 18. století propukl mezi Brity a Francouzi konflikt tzv. tři Karnátacké války (1744-48, 49-54, 58-63)

  • Britové v boji o dominanci na Indickém subkontinentu Francouze porazili a získali tak vliv ve strategickém Bengálsku → v polovině 19. století Britové kontrolovali celé území

• pro stabilizaci své moci se Britové pokoušeli rozšiřovat na sever do Tibetu, severozápad do Afghánistánu a na východ do Barmy

  • v Tibetu se Britové dostali do střetu zájmů s Čínou, nikdy jej Britové neobsadili ale ekonomicky a politicky byl Tibet s Britskou Indií provázaný

  • v Afganistánu Britové narazili pro změnu na Rusko, Britové ale Afghánistán považovali za „Ruskou bránu do Indie“ a tak v 70. a 80. letech 19. století proběhly ozbrojené konflikty, ale obě strany došly k mírovému řešení vymezení tzv. Durandovy linie a přičlenění váchánského koridoru k afghánskému území